Vystudoval Stavební fakultu Českého vysokého učení technického v Praze a začátkem sedmdesátých let nastoupil do Scénografického ústavu, instituce, která měla teoreticky i technologicky podporovat scénografickou praxi v Československu. Na pokyn tehdejšího ředitele Miroslava Kouřila dohlížel na rekonstrukci Manhartského paláce v Celetné ulici, kam se měl Scénografický ústav přestěhovat z Vinohradské třídy. Po zrušení Scénografického ústavu pracoval ve Scénografickém oddělení Divadelního ústavu, a to až do začátku 90. let.

Je autorem nebo spoluautorem několika publikací zaměřených na architekturu divadelního prostoru, např. Průvodce po scénách, Vinohradské divadlo, Architektura na quadriennale či Zrcadlo světového divadla.

Syn Marek je divadelní a filmový herec.

Vystudovala střední Průmyslovou školu bytové tvorby. Jako asistentka režie, výtvarnice a herečka působila v Dramatickém souboru Mládí. Od roku 1961 pracovala v Západočeském divadle v Klatovech jako technikářka. Po přestěhování do Prahy nastoupila jako čalounice do Divadla na Vinohradech, v roce 1965 začala studovat filosofii a sociologii na Univerzitě Karlově. Po absolutoriu pracovala např. v Krátkém filmu. V roce 1975 nastoupila do scénografického odboru Divadelního ústavu, kde se podílela na realizacích řady ročníků Pražského Quadriennale, v letech 1990-1995 zde byla ředitelkou.

Je autorkou řady odborných publikací o scénografii, mnoho výstav v Čechách i v zahraničí kurátorovala. Napsala několik divadelních a rozhlasových her. Jejím manželem byl herec a dramatik Pavel Landovský (1936-2014).

V dětství navštěvovala taneční kroužky, školu I. V. Psoty, v roce 1964 absolvovala Taneční konzervatoř a zároveň nastoupila do sboru baletu Národního divadla Brno, kde se brzy stala sólistkou a působila zde až do roku 1986. Nastudovala čtyřicet rolí ve více než třiceti inscenacích.

Po odchodu do tanečního důchodu se dvacet let věnovala pedagogické práci na Základní umělecké škole Jaroslava Kvapila. Dlouhodobě vede cvičení pro ženy v rámci programu celoživotního vzdělávání.

Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Chomutově začala studovat na Pedagogické fakultě v Ústí n. Labem obor matematika-zeměpis. Náruživou čtenářku a návštěvnici divadelních představení brzy zlákala divadelní věda, kterou v kombinaci s českým jazykem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 1974.

Již za dob studií pracovala v Archivu Národního divadla (ND) v Praze, který v letech 1991–2016 vedla. Má velkou zásluhu na vzniku první divadelní on-line databáze u nás. Ta zpřístupňuje činnost ND od jeho založení v roce 1883, a to včetně denního repertoáru.

Podílela se na čtyřech desítkách publikací s teatrologickou tematikou.