Virtuální studovna
Databáze a online služby
Divadelního ústavu
Orální historie českého divadla
 
 

Adamczyk Vladimír

tvorba rozhovor
architekt (* 3. 2. 1945 Přelouč)

Vystudoval Stavební fakultu Českého vysokého učení technického v Praze a začátkem sedmdesátých let nastoupil do Scénografického ústavu, instituce, která měla teoreticky i technologicky podporovat scénografickou praxi v Československu. Na pokyn tehdejšího ředitele Miroslava Kouřila dohlížel na rekonstrukci Manhartského paláce v Celetné ulici, kam se měl Scénografický ústav přestěhovat z Vinohradské třídy. Po zrušení Scénografického ústavu pracoval ve Scénografickém oddělení Divadelního ústavu, a to až do začátku 90. let.

Je autorem nebo spoluautorem několika publikací zaměřených na architekturu divadelního prostoru, např. Průvodce po scénách, Vinohradské divadlo, Architektura na quadriennale či Zrcadlo světového divadla.

Syn Marek je divadelní a filmový herec.

Albertová Helena

tvorba rozhovor
dramatička; ředitelka; architektonické řešení (* 1. 9. 1941 Praha)

Vystudovala střední Průmyslovou školu bytové tvorby. Jako asistentka režie, výtvarnice a herečka působila v Dramatickém souboru Mládí. Od roku 1961 pracovala v Západočeském divadle v Klatovech jako technikářka. Po přestěhování do Prahy nastoupila jako čalounice do Divadla na Vinohradech, v roce 1965 začala studovat filosofii a sociologii na Univerzitě Karlově. Po absolutoriu pracovala např. v Krátkém filmu. V roce 1975 nastoupila do scénografického odboru Divadelního ústavu, kde se podílela na realizacích řady ročníků Pražského Quadriennale, v letech 1990-1995 zde byla ředitelkou.

Je autorkou řady odborných publikací o scénografii, mnoho výstav v Čechách i v zahraničí kurátorovala. Napsala několik divadelních a rozhlasových her. Jejím manželem byl herec a dramatik Pavel Landovský (1936-2014).

Basák Karel

tvorba rozhovor
pohybová spolupráce; šerm; pedagog (* 7. 4. 1951 Plzeň)

Na cestu k šermu, a především šermu na jevišti, ho nasměrovaly jak historické filmy a romány, tak časté návštěvy plzeňských divadel. Rozhodujícím impulsem pak bylo vystoupení skupiny historického šermu Mušketýři a bandité, které jako jedenáctiletý viděl v Praze ve Vojenském historickém muzeu ve Schwarzenberském paláci na Pražském hradě. Po návratu domů se přihlásil do místního šermířského klubu, kde začal trénovat boj s fleretem – propracoval se až do juniorského reprezentačního týmu. V roce 1969 byl jedním ze zakládajících členů plzeňské Skupiny historického šermu Dominik.

Doposud se podílel na více než dvou stech inscenacích v divadlech v Plzni, Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Kladně, Olomouci, Chebu… K tomu na bezpočtu zahraničních produkcí.

Šermu vyučuje na pražské Akademii múzických umění a na Pražské konzervatoři.

Benešová Prášilová Vlasta

tvorba rozhovor
sólistka baletu; pedagožka (* 8. 12. 1944 Brno)

V dětství navštěvovala taneční kroužky, školu I. V. Psoty, v roce 1964 absolvovala Taneční konzervatoř a zároveň nastoupila do sboru baletu Národního divadla Brno, kde se brzy stala sólistkou a působila zde až do roku 1986. Nastudovala čtyřicet rolí ve více než třiceti inscenacích.

Po odchodu do tanečního důchodu se dvacet let věnovala pedagogické práci na Základní umělecké škole Jaroslava Kvapila. Dlouhodobě vede cvičení pro ženy v rámci programu celoživotního vzdělávání.

Benešová Zdena

tvorba rozhovor
teatroložka (* 31. 8. 1949 Chomutov)

Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Chomutově začala studovat na Pedagogické fakultě v Ústí n. Labem obor matematika-zeměpis. Náruživou čtenářku a návštěvnici divadelních představení brzy zlákala divadelní věda, kterou v kombinaci s českým jazykem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 1974.

Již za dob studií pracovala v Archivu Národního divadla (ND) v Praze, který v letech 1991–2016 vedla. Má velkou zásluhu na vzniku první divadelní on-line databáze u nás. Ta zpřístupňuje činnost ND od jeho založení v roce 1883, a to včetně denního repertoáru.

Podílela se na čtyřech desítkách publikací s teatrologickou tematikou.

strana
z 34 (166 položek)

Modul orální historie českého divadla

Projekt, který vznikl v roce 2015, si klade za cíl zachytit vzpomínkové vyprávění významných osobností českého divadla, a to především formou audio záznamu (obvykle v délce čtyř hodin), ve většině případů je pořízen i kratší videozáznam (v délce 10–20 min). Dále je vyhotoven protokol rozhovoru, který rekapituluje v 15–20 minutových intervalech probíraná témata a osobnosti. K dispozici jsou také digitalizované fotografie či dokumenty osobní povahy, které pamětník poskytl.

Modul Orální historie v rámci on-line Virtuální studovny poskytuje seznam narátorů se stručnými medailony, současnou fotografií a protokoly rozhovorů. Kompletní nahrávka včetně všech doplňujících materiálů je určena výhradně k místnímu studiu registrovaným badatelům v Informačně-dokumentačním oddělení IDU. V případě zájmu kontaktujte Lucii Čepcovou: lucie.cepcova(at)idu.cz.

Fond nyní obsahuje 166 záznamů.

Seznam osobností

Další zdroje DÚ
 
Partneři