Na základní škole v Táboře začala hrát divadlo, na Střední všeobecně vzdělávací škole v Soběslavi propadla kouzlu poezie. V Divadle Ivana Olbrachta v Táboře, kde pracovala jako náborářka, hostovalo (díky dramaturgyni Dagmar Chobotové) mnoho zajímavých souborů, zaujalo ji především Divadlo Za branou. Další její kroky vedly do okresní knihovny, kde pracovala jako metodička a zároveň dálkově studovala knihovnickou školu v Praze. Po přestěhování do Prahy v roce 1972 záhy získala místo v Divadelním oddělení Městské knihovny (MK). V letech 1977-85 dálkově vystudovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 1997 stala vedoucí Divadelního oddělení MK.

Pro MK připravila řadu besed s významnými osobnostmi (např. Lenka Rainerová, Arnošt Lustig), pořadů k životním výročním (Václav Havel) a mnoho desítek večerů v rámci cyklu Barevné čtvrtky, kam zvala zajímavé hosty. Je autorkou pozoruhodných knih hereckých portrétů (o rodu Hrušínských, Marii Tomášové aj.) nebo např. výboru poezie Jiřího Ortena, ale také vlastních básní. K vydání připravila dopisy z vězení kunsthistoričky Růženy Vackové a nemálo literárních pořadů pro Lyru Pragensis a pro rozhlas.