V Brně vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1956), kde také získala doktorát z dějin umění a divadelní vědy (1967) a na Janáčkově akademii omúzických umění se v roce 1996 habilitovala. Po příchodu do Prahy pracovala nejprve v Umělecko-průmyslovém muzeu a Památkovém ústavu. V roce 1959 nastoupila do Divadelního ústavu jako odborná pracovnice scénografického odboru, kde setrvala až do roku 1995.

Přednášela v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Divadelní fakultě Akademie múzických umění, v Olomouci na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a v Brně na Janáčkově akademii múzických umění. Jako historička a teoretička se specializuje především na dějiny scénografie 20. století. Byla členkou teoretické komise českého střediska OISTAT (International Organisation of Scenographers, Theatre Architects and Technicians).

Jejím manželem byl dramatik, dramaturg, grafik a herec Jaromír Ptáček (1925–2003).