Zde nám můžete napsat dopis týkající se Virtuální studovny. Budeme vděční za vaší zpětnou vazbu k webu, za připomínku, upřesnění či opravu dat.
V roce 1983 se Austrálie poprvé představuje na Pražském quadriennale. Je to první výstava, kterou pořádá australské středisko OISTT. Australské divadlo Je mladé a vitální. Odráží energii národa obrovského kontinentu, ale i mimořádnou pestrost kultury, Jejíž původ je v Evropě, v Asii i v Americe. Nejvýraznější divadelní činnost se odbývá v největších městech, především v Sydney a Melbourne, ale také v dalších hlavních městech, v Adelaide, v Brisbane, v Perthu, v Hobartu a v národním centru Canbeře. V posledních letech se hlavním divadelním centrem místo Melbourne stalo Sydney. Základ divadelního života v Austrálii tvoří v každém státě činnost částečně subvencovaných velkých i menších divadelních společností, soustředěných zejména do hlavních měst, a několik menších souborů ve venkovských městech. Velké soubory hrají po celý rok, většinou ve vlastních divadelních
budovách, a některé z nich vystupují, zejména v sezóně, ještě ve velkých kulturních střediscích. Vedle činoherních divadel působí v Austrálii Australská opera a Australský balet, které jsou světoznámé, a další čtyři státní operní soubory a dva státní baletní soubory. Výchovou herců, režisérů, scénografů a divadelních techniků se zabývá National Institute of Dramatic Art v Sydney; v současné době ještě vyučují dvě novější školy v Perthu a Melbourne. V různých městech a obcích působí významná síť zájezdových divadel. Výchova divadlem a amatérské skupiny, které mají dlouhou divadelní tradici. Obrovská rozloha Austrálie ztěžuje a prodražuje provoz zájezdových divadel. Tato „tyranie rozlohy" hrála svou roli také při přípravách australské účasti na Pražském quadriennale 1983. Prováděli jsme výběr exponátů v březnu 1983 na retrospektivní výstavě s názvem Designing Minds 3, speciálně organizované v budově Opery v Sydney, na níž se soustředila díla z celého kontinentu. Vystavené návrhy zahrnuly nejrůznější divadelní žánry a formy — činohru, operu, tanec. Věříme, že australská expozice získá ohlas u návštěvníků výstavy, kterým přejeme, aby jednoho dne mohli přijet do Austrálie a seznámit se s jejím divadlem.
autor: G. F. Walker, Nimrod Theatre, Sydney,0000000 1983, režie: A. Mellor
autor: L. Wilson, Theatre Sydney, 1983, režie: J. Tasker
autor: S. Sewell, Nimrod Theatre Sydney, 1982, režie: N. Armfield
autor: B. Brecht — K. Weill, Sydney Opera House — The Australian Opera, 1982, režie: R. Wherret
Jsem práce, Theatre Company Sydney, 1981, režie: A. Neeme
autor: B. Eno, Australian Dance Theatre Adelaide, 1981, režie: J. Taylor
autor: V. Rasputin — A. Radion, Dramatičen teatr Kardžali, 1981/82, režie: A. Galperin
autor: A. Galin, Dramatičen teatr Sofia, 1981, režie: M. Stojanov
autor: M. Minkov, Dramatičen teatr Sofia, 1981, režie: N. Milkov
autor: J. Radičkov, Kuklen teatr Sliven, 1979/80, režie: L. Alexandrovová
autor: G. Verdi, Nacionalna opera Stará Zagora, 1981/82, režie: G. Petrov
autor: K. Kjurkčijski, Nacionalen akademičen teatr Ivan Vazov Sofia, 1982/83, režie: P. Lukanov
autor: V. Drumev, Dramatičen teatr Tolbuchin, 1979/80, režie: S. Stajčev
autor: I. Vazov, Dramatičen teatr Vidin, 1980/81, režie: A. Čaprazov
autor: W. Shakespeare, Dramatisches Theater Gera, 1980/81, režie: L. Grojs
autor: K. Georgiev, Dramatičen teatr Chaskovo, 1978/79, režie: V. Lukanov
autor: G. Bizet, Konservatorija Sofia, 1980/81, režie: V. Danovski
náčrt jablka
autor: J. Radičkov, Satiričen teatr Sofia, 1981/82, režie: M. Kiselov
autor: A. de Musset, Dramatičen teatr Salza i smiah Sofia, 1980/81
autor: P. Chadžiev, Nacionalna opera Burgas, 1980/81, režie: S. Trifonov
autor: A. Ponchielli, Nacionalna opera Plovdiv, 1982/83, režie: N. Nikolov
autor: G. Danailov, Dramatičen teatr Salza i smiah Sofia, 1981/82, režie: K. Spasov
autor: J. Radičkov, Dramatičen teatr Pernik, 1979, režie: K. Azarjan
autor: J. Radičkov, Nacionalen akademičen teatr Ivan Vazov Sofia, 1981, režie: K. Azarjan
autor: I. Pejčev, Nacionalen akademičen teatr Ivan Vazov Sofia, 1982, režie: A. Čopov
autor: J. Radičkov, Jihočeské divadlo České Budějovice, 1981, režie: P. Stojčev
autor: R. Ignatov, 1979/80, režie: J. Statkov
autor: G. Rajčev, Dramatičen teatr N. O. Masalitinov Plovdiv, 1979/80, režie: L. Grojs
autor: A. N. Ostrovskij, Dramatičen teatr N. O. Masalitinov Plovdiv, 1980/81, režie: N. Lambrev
autor: H. Ibsen, Dramatičen teatr N. O. Masalitinov Plovdiv, 1979/80, režie: L. Grojs
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr N. O. Masalitinov Plovdiv, 1980/81, režie: K. Asarjan
autor: J. Radičkov, Dramatičen teatr G. Kirkov Pleven, 1981/82, režie: A. Georgiev
autor: P. Chadžiev, Nacionalna opera Ruse, 1979/80, režie: A. Georgiev
autor: A. P. Čechov, Dramatičen teatr Sofia, 1980/81, režie: L. Daniel
autor: E. Stavinskij, Dramatičen teatr Pazardžik, 1982/83, režie: N. Luckanov
autor: K. Georgiev, Dramatičen teatr Sofia, 1981/82, režie: V. Cankov
autor: Aristofanes, Nacionalen akademičen teatr Ivan Vazov Sofia, 1982/83, režie: N. Luckanov
autor: N. Rusev, Televizionen teatr Sofia, 1982/83, režie: O. Cokov
autor: K. Ujev, Nacionalna opera Ruse, 1979/80, režie: S. Trifonov
autor: N. V. Gogol, Dramatičen teatr Pazardžik, 1981/82, režie: K. Kostov
autor: V. Stanilov, Dramatičen teatr Loveč, 1980/81, režie: N. Poljakov
autor: I. Radoev, Dramatičen teatr Loveč, 1982/83, režie: P. Damianov
autor: R. Stojanov, Dramatičen teatr Kjustendil, 1981/82, režie: E. Michajlovová
autor: R. B. Sheridan, Dramatičen teatr Sofia, 1980/81, režie: N. Mladenov
autor: N. Rusev, Dramatičen teatr Nikola Vapcarov Blagoevgrad, 1981/82, režie: K. Alexandrov
autor: N. Jordanov, Dramatičen teatr Adriana Budevska Burgas, 1979/80, režie: N. Jordanov
autor: J. Radičkov, 1979/80, režie: S. Dimitrov
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr Adriana Budevska Burgas, 1980/81, režie: N. Jordanov
autor: E. A. Rjazanov — E. V. Braginskij, Dramatičen teatr Adriana Budevska Burgas, 1980/81, režie: R. Velev
autor: E. Stanev, Dramatičen teatr Ruse, 1981/82, režie: T. Cvetkov
autor: W. Shakespeare, Teatr na Narodnata armia Sofia, 1982/83, režie: I. Dobčev
autor: B. Britten, Nacionalna opera Sofia, 1981/82, režie: E. Cikovová
autor: G. E. Lessing, Dramatičen teatr Vraca, 1981/82, režie: D. Gočev
autor: N. Pospíšilová, Kuklen teatr Sofia, 1982/83, režie: Cankovová
autor: D. Mrázková, Kuklen teatr Sliven, 1980/81, režie: E. Lalevová
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr Burgas, 1980/81, režie: N. Jordanov
autor: F. M. Dostojevskij, VITIZ Sofia, 1982/83
autor: T. Williams, Dramatičen teatr Sofia, 1980/81, režie: Ch. Kračmarov
autor: J. Anouilh, Dramatičen teatr Sofia, 1981/82, režie: P. Panajotov
autor: S. Zagorčinov, Dramatičen teatr Stojan Bačvarov Varna, 1980/81, režie: A. Kaludov
autor: N. Vapcarov, Dramatičen teatr Nikola Vapcarov Blagoevgrad, 1980, režie: A. Rakovski
autor: J. Jovkov, Dramatičen teatr Sliven, 1980/81, režie: P. Markov
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr Tarnovo, 1979/80, režie: V. Buus
autor: A. Dumas, Dramatičen teatr Plovdiv, 1981/82, režie: P. Alexandrov
autor: C. Gozzi — R. Moskovová, Teatr na mladešta Ludmila Živkova Sofia, 1982, režie: I. Todorovová
autor: A. N. Ostrovskij, Dramatičen teatr Vraca, 1980/81, režie: D. Gotčev
autor: Ch. Gounod, Nacionalna opera Pleven, 1980/81, režie: K. Popov
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr Pazardžik, 1980/81, režie: Z. Mitkov
autor: N. Rusev, Dramatičen teatr Pazardžik, 1980/81, režie: Z. Mitkov
autor: J. W. Goethe, Televizionen teatr Sofia, 1981/82, režie: A. Trajanov
autor: O. Zahradník, Dramatičen teatr Dimitrovgrad, 1979/80, režie: R. Karabaljev
autor: G. B. Shaw, Teatr na Narodnata armia Sofia, 1981/82, režie: L. Daniel
autor: N. Georgievová, VITIZ Sofia, 1982/83, režie: N. Georgievová
autor: M. Gorkij, Nacionalen akademičen teatr Ivan Vazov Sofia, 1980/81, režie: D. Gujurovová
autor: P. Shaffer, Dramatičen teatr Sliven, 1982/83, režie: P. Maslarov
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr Sliven, 1981/82, režie: S. Nosovič
autor: C. Saint-Saëns, Nacionalna opera Varna, 1981/82, režie: G. Zlatev
autor: A. Vampilov, Dramatičen teatr Stojan Bačvarov Varna, 1979/80, režie: T. Cvetkov
autor: A. de Vigny, Televizionen teatr Sofia, 1981/82, režie: P. Pavlov
autor: A. Daniil, Televizionen teatr Sofia, 1980/81, režie: A. Avramov
autor: V. Petrov, Dramatičen teatr Chaskovo, 1979/80, režie: L. Todorovová
autor: V. Hugo, Televizionen teatr Sofia, 1981/82, režie: P. Pavlov
Kuklen teatr Gabrovo, 1982/83, režie: N. Kolev
autor: V. Goranov, Studio Pantomyme Sofia, 1979/80, režie: V. Goranov
autor: V. Goranov, Studio Pantomyme Sofia, 1980/81, režie: V. Goranov
autor: G. Čatalbašev, Dramatičen teatr Sliven, 1981/82, režie: S. Tankovská
autor: P. Chadžiev, Nacionalna opera Ruse, 1981/82, režie: V. Bačvarovová
autor: M. Goleminov, 1981/82, režie: M. Arnaudová
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatr Sofia, 1982/83, režie: V. Cankov
autor: S. Kokovski, Dramatičen teatr Sofia, 1981/82, režie: Z. Mitkov
autor: N. Rusev, Dramatičen teatr Michailovgrad, 1980/81, režie: N. Nikolov
autor: S. L. Kostov, Dramatičen teatr Michailovgrad, 1981/82, režie: S. Atanasovová
Československá expozice na Pražském quadriennale 1983 je koncipována jako užší výběr ukázek tvůrčích výsledků práce jevištních a kostýmních výtvarníků střední generace, kteří dosáhli v posledních čtyřech letech řady úspěchů. Pojetí vychází ze skutečnosti, že takováto přehlídka ve své čtyřleté periodicitě, vzhledem k danému prostorovému rozsahu, nemůže zahrnout ani autory nejmladší, kteří stojí na počátku tvůrčí dráhy, ani výtvarníky starší generace, kteří již měli mnohokrát příležitost prezentovat své mistrovství na mezinárodním fóru. Vystavující čeští a slovenští výtvarníci jsou převážně reprezentanty progresivního proudu scénografie, který v polovině sedmdesátých let označil sovětský teoretik V. Berjozkin jako akční.
Akční scénografie vychází z herecké akce a váže se k ní v neustálé kontinuitě s ní. Je to tedy scénografie prostředí, vytvářeného scénickým předmětem, rekvizitou, kostýmem. Tato scénografie je antiiluzívní: její poetika spočívá v neustálé konfrontaci empirické a dramatické reality. Dramatický „přetlak", konstruovaný architektonicky v kukátkovém prostoru, je úsporně redukován na pouhé místo herecké akce. Výtvarný aparát scény vytvářející iluzi prostředí je omezen na prvky obsahující hereckou akci. Scéna tedy nehraje jen spolu s hercem, ale i skrze něj. Touto úzkou vazbou vzniká nová syntéza divadelního díla: akční scénografie přestává být samostatnou divadelně výtvarnou disciplínou a stává se součástí dramatického textu, režie a hercova výkonu. Generace československých výtvarníků, vyjadřujících se již programově akční scénografii, nastoupila převážně do divadelní praxe na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a v současné době je na vrcholu svých tvůrčích možností.
autor: J. Kainar, Východočeské loutkové divadlo DRAK Hradec Králové, 1981, režie: J. Krofta
autor: Aristofanes, Pozorište mladih Sarajevo, 1980, režie: E. Majaron
autor: G. Rossini, Studio Ypsilon, scéna Divadla Jiřího Wolkra Praha, 1981, režie: J. Schmid
autor: B. Martinů, Státní divadlo Brno, 1982, režie: E. Schorm
autor: P. Shaffer, Státní divadlo Brno, 1982, režie: P. Hradil
autor: W. Shakespeare, Divadlo Na zábradlí Praha, 1981, režie: E. Schorm
autor: M. Gorkij, Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého Praha, 1980, režie: K. Kříž
autor: A. N. Ostrovskij, Státní divadlo Brno, 1979, režie: I. Balaďa
SND, Bratislava,1973, režie: B. Kriška
autor: V. Majakovskij, MDŠ Dom kultury Východoslovenských železiarní Košice, 1983, režie: J. Prážmári
autor: J. Hollý, Divadlo Jonáša Záborského Prešov, 1982, režie: J. Řihák
autor: L. Carroll, Divadlo Jiřího Wolkra Praha, 1981, režie: K. Texel
autor: Moliēre, Státní divadlo Ostrava, 1979, režie: R. Koval
autor: W. Shakespeare, Národní divadlo Praha, 1979, režie: Z. Kaloč
autor: J. Osborne, Divadlo bratří Mrštíků Brno, 1981, režie: P. Římský
autor: Moliēre, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, 1981, r. K. Kříž
autor: W. Shakespeare, Jihočeské divadlo České Budějovice, 1980, režie: I. Balaďa
autor: W. Shakespeare, Jihočeské divadlo České Budějovice, 1981, režie: V. Dokučajev
Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého Praha, 1982, režie: K. Palouš
autor: G. Büchner, Činoherní studio Státního divadla Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem, 1983, režie: I. Rajmont
autor: B. Brecht, Disk Praha, 1981, režie: E. Sokolovský
autor: G. Donizetti, Národní divadlo Praha, 1982, režie: L. Štros
autor: S. Slonimskij, Státní divadlo Brno, 1981, režie: D. Wiesner
autor: G. Gorin, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, 1980, režie: M. Hynšt
autor: J. Anouilh, Státní divadlo Ostrava, 1982, režie: J. Janík
autor: Voltaire — J. Vostrý, Slovenské národné divadlo Bratislava, 1982, režie: P. Mikulík
autor: A. P. Čechov, Poetický súbor Novej scény Bratislava, 1982, režie: J. Pražmári
autor: G. Gershwin, Štátne divadlo Košice, 1981, režie: V. Věžník
autor: Z. Kozák, Štátne divadlo Košice, 1981, režie: J. Ondrejka
autor: E. Bond, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 1982, režie: L. Engelová
autor: N. V. Gogol, Divadlo pre děti a mládež Trnava, 1980, režie: B. Uhlár
autor: Moliēre, Západočeské divadlo Cheb, 1981, režie: H. Ižófová
autor: V. Bednář, Divadlo Andreja Bagára Nitra, 1981, režie: J. Bednárik
autor: W. Shakespeare, Divadlo pre děti a mládež Trnava, 1982, režie: J. Nvota
autor: S. Vála, Ha-divadlo Prostějov, 1981, režie: S. Vála
autor: A. Goldflam, Ha-divadlo Prostějov, 1983, režie: A. Goldflam
autor: S. Vála, Ha-divadlo Prostějov, 1983, režie: S. Vála
autor: A. P. Čechov, Činoherní studio Státního divadla Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem, 1982, režie: I. Rajmont
autor: A. N. Ostrovskij, Divadlo Slovenského národného povstania Martin, 1982, režie: L. Vajdička
autor: J. Hollý, Divadlo Slovenského národného povstania Martin, 1981, režie: L. Vajdička
autor: G. B. Shaw, Státní divadlo Ostrava, 1980, režie: B. Jansa
autor: A. N. Ostrovskij, Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého Opava, 1982, režie: O Kosek
autor: W. Shakespeare, Státní divadlo Oldřicha Stibora Olomouc, 1982, režie: K. Nováček
autor: V. H. Vladimirov, Divadlo Jonáša Záborského Prešov, 1981, režie: E. Gurtler
autor: Aristofanes, Štúdio Novej scény Bratislava, 1982, režie: O. Šulaj
autor: B. Brecht, Divadlo Slovenského národného povstania Martin, 1979, r. I. Petrovický
autor: A. P. Čechov, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, 1979, r. M. Hynšt
autor: C. Gozzi, Krajské bábkové divadlo Banská Bystrica, 1979, r. E. Vajdička
autor: E. Porta, Divadlo F. X. Šaldv Liberec, 1981, r. K. Kříž
autor: H. Lausen, Teatret Copenhagen, 1983, režie: P. Valjean
autor: M. Jacobová, PETA, 1979, režie: J. Lamangan
autor: N. Tiongson, PETA, 1981, režie: S. Topacio
autor: B. Brecht, PETA, 1979, režie: F. Bennewitz
autor: B. Brecht, PETA, 1980, režie: F. Bennewitz
autor: E. Lacaba, PETA, 1979, režie: L. Labad
autor: M. Pambid, PETA, 1980, režie: S. Topacio
autor: B. Brecht, PETA, 1981, režie: F. Bennewitz
autor: W. Shakespeare, Nationale Scene Bergen, 1981, režie: M. Rolf
autor: W. Shakespeare, Nationale Scene Bergen, 1982, režie: M. Rolf
autor: E. Ionesco, Trøndelac Teater, 1982, režie: T. Oittinen
autor: P. O. Enqvist, Turku City Theatre, 1981, režie: I. Pennanen
autor: L. Pirandello, Pori Theatre, 1980, režie: L. Isotalo
autor: A. N. Ostrovskij, Pori Theatre, 1981, režie: K. Suvalo
autor: Zenj de Jao, Hameenlinna City Theatre, 1979, režie: E. Lehtonen
autor: C. Goldoni, Vaasa Teater, 1980, režie: P. Drake
autor: T. K. Mukka — V. Vainio, Vaasa City Theatre, 1982, režie: I. Malmivaara
autor: F. M. Dostojevskij, Vaasa City Theatre, 1982, režie: O. Räikkä
autor: H. Barker, Vaasa City Theatre, 1982, režie: I. Malmivaara
autor: W. Shakespeare, Lahti City Theatre, 1982, režie: M. Kainulainen
autor: A. Mnouchkinová, Cartoucherie Paris, 1979, režie: A. Mnouchkinová
autor: Moliēre, Studios Victorine Nice, 1980, režie: Coggio
autor: A. P. Čechov, Théâtre Jean Vilar Louvain, 1980, režie: O. Krejča
autor: A. Strindberg, Théâtre National Chaillot Paris, 1982, režie: O. Krejča
autor: A. S. Dargomyžskij, Teatro alla Scala di Milano, 1983, režie: O. Krejča
autor: A. Mnouchkinová, Théâtre du Soleil Paris, 1979, režie: A. Mnouchkinová
autor: W. Shakespeare, Théâtre du Soleil Paris, 1982, režie: A. Mnouchkinová
autor: W. Shakespeare, Festival ď Avignon, 1983, režie: A. Mnouchkinová
architektura, Palais des Papes Avignon, 1983
Paris, architektura
Blois, architektura
autor: Takahaši, Théâtre de la Commune Aubervilliers, 1979, režie: Blin
autor: J. Massenet, Festival Aix-en-Provence, 1979, režie: J. C. Fall
autor: D. Lesur — J. Giraudoux, Théâtre des Champs-Elysées, Paris, 1982, režie: J. C. Fall
autor: M. Frisch, Théâtre Odeon Paris, 1983, režie: R. Blin
autor: A. Kopit, Théâtre ď Orsay Paris, 1979, režie: C. Régy
autor: H. Pinter, Théâtre Montparnasse Paris, 1982, režie: R. Gérôme
autor: Ch. Liger — E. Zola, Théâtre de la Ville Paris, 1981, režie: J. Echantillon
autor: L. Nono, L'Opéra de Lyon, režie: J. Lavelli
autor: J. Cocteau — A. Honnegger, Théâtre Musical Angers, 1981, režie: I. Rialland
autor: F.-B. Mache, Théâtre des Amandiers Nanterre, 1980, režie: P. Barrat
autor: R. Cluzel — M. Ohana, Théâtre des Amandiers Nanterre, 1980, režie: P. Barrat
autor: J. Obey — B. Britten, Théâtre Musical Angers, 1979, režie: I. Rialland
autor: W. Ferrari, Opera Royal de Wallonie, 1983, režie: A. van den Wegen
autor: P.-J. Jouve — C. Prey, Atelier Lyrique du Nord, 1983, režie: P. Barrat
autor: G. Caccini, Théâtre de la Ville Rennes, 1980, režie: F. Gründová
autor: G. Rossini, Maison de la Culture, Rennes, 1979, režie: F. Gründová
autor: W. A. Mozart, Maison de la Culture Rennes, 1981, režie: F. Gründová
autor: G. Verdi, Opera du Rhin, 1981, režie: M. Wallmann
autor: R. Wagner, La Halle aux Grains Toulouse, 1979, režie: P. Büsse
autor: M. Yendt, Théâtre des Jeunes Années Lyon, 1980, režie: M. Yendt — M. Dieuaide
autor: M. Yendt, Théâtre des Jeunes Années Lyon, 1981, režie: M. Yendt — M. Dieuaide
autor: D. Valadié, Théâtre National Chaillot Paris, 1981, režie: D. Valadié
kostýmy Longchamps Paris, 1981
autor: C. Vercey, Théâtre de Saône et Loire, 1982, režie: F. Rozier
autor: J. Prévert, Théâtre National Marseille, 1982, režie: M. Yendt — M. Dieuaide
autor: M. Yendt, Théâtre des Jeunes Années Lyon, 1982, režie: B. Castan
autor: M. Yendt, Théâtre des Jeunes Années Lyon, 1983, režie: M. Yendt — M. Dieuaide
autor: Cabral — Gabetta — Mercado — Navarro — Saavedra, Théâtre Fontaine Paris, 1980, režie: G. Loringuett — J. Saavedra
autor: B. Tanakaová, AGORA Evry, 1979, režie: J. Guedi
autor: E. Peňa, Plaisance Paris, 1981, režie: A. Cazalas
autor: B. Tanakaová, kniha, text a ilustrace
Považujeme za dobrý nápad ukázat na Pražském quadriennale 1983 jeden aspekt holandské scénografie, který možná bude zajímat i divadelní pracovníky z ostatních zemí. Nechtěli jsme vystavovat přehled práce všech scénografů pracujících v holandském divadle, ani jsme nechtěli uvádět nejzajímavější, nejlepší nebo nejokázalejší příklady; domníváme se však, že jsme vybrali pro výstavu Pražského quadriennale scénografická řešení obsahující prvky, které mohou zajímat a inspirovat jiné nebo které mohou být zvlášť zajímavé z hlediska praktické realizace. TALLER AMSTERDAM je jméno skupiny, která je původem z Uruguaye; v současné době sídlí v Amsterdamu a je složena asi z dvaceti umělců různých národností. TALLER hraje pravidelně od roku 1971 představení, která hledají vztah mezi časem a prostorem. Skupina často vystupovala i mimo Holandsko, např. na festivalu Divadla národů v Caracasu (1978), v Centre Pompidou v Paříži (1979) a na Podzimním festivalu v Paříži (1982). Naším záměrem je především ukázat strukturu inscenace Průhledné město. Připomíná poněkud německý Bauhaus před rokem 1930: používáním světla, kovových trubek, průhledných materiálů, specifickým využíváním prostoru a stylizovaných pohybů herců. Chceme ukázat návštěvníkům Pražského quadriennale, jak struktura funguje v rámci inscenace. ONK THEATER OVERAL (DIVADLO ONK VŠUDE), sídlící v Amsterdamu, je rovněž charakterizováno konstruktivistickou dekorací, tzv. Onk Hotelem, hotelem zvláštního vzhledu, skrze nějž je vidět. Je to fantastická architektura bez oken, dveří, stropů nebo stěn, obydlená tajemnými postavami. ONK THEATER OVERAL pořádá často svá představení, založená na mimice, pod širým nebem. Inscenace počítá s absolutním minimem výrazových prostředků, s herci a s jejich každodenním prostředím. Skupina byla založena v roce 1978 z podnětu Willa Spoora, pro něhož je pantomima autonomní umění, které není nikterak podřízeno jiným uměleckým disciplínám a které je rovnocenné ostatním uměleckým formám. Skupina prodělala několik vývojových fází: například v současné době postavy již nepředstavují symboly nebo prototypy, ale individuální výtvory daného okamžiku. Jejich činnost nemá zobrazovat nic, co by se nemohlo odehrát. U obou skupin nemá základní funkci mluvené slovo, a tudíž zde není jazyková bariéra. To, co je spojuje a co je důvodem jejich společné účasti na Pražském quadriennale 1983, spočívá ve struktuře scénického prostoru a v pohybech, které se v tomto prostoru realizují. Obě skupiny dotvářejí barvitý obraz současného holandského divadla.
autor: A. Bergallo — H. Vilche, Centre Pompidou Paris, 1979, režie: A. Bergallo — H. Vilche
autor: W. Shakespeare, Teatro Stabile di Bolzano, 1980, režie: M. Bernardi
autor: B. Brecht, Piccolo Teatro di Milano, 1980, režie: G. Strehler
autor: U. Giordano, Teatro alla Scala di Milano, 1982, režie: L. Puggelli
autor: H. Berlioz, Teatro Comunale di Bologna, Bologna, 1982, režie: G. Cobelli
autor: L. Pirandello, Teatro Grande Brescia, 1978, režie: M. Castri
autor: W. Shakespeare, Teatro Stabile di Bolzano, 1982, režie: M. Bernardi
autor: G. Rodari, Teatro il Setaccio Reggio Emilia, 1979, režie: O. Sarzi — G. Marchesini
autor: M. de Cervantes, Teatro il Setaccio Reggio Emilia, 1978, režie: O. Sarzi — M. Benassi
autor: E. Satie, Teatro il Setaccio Reggio Emilia, 1973, režie: O. Sarzi
autor: F. Kafka, Teatro il Setaccio Reggio Emilia, 1981, režie: O. Sarzi — G. Marchesini
autor: A. P. Čechov, Nissei Theatre, 1980, režie: A. Serban
autor: B. Pomerance, Nissei Theatre, 1980, režie: Keita Asari
autor: A. P. Čechov, Theatre Konikunija, 1981, režie: Toširo Hajano
autor: J. M. Barrie — Jun Takasaka, DORA, 1982, režie: Saburo Ouči
autor: Hideo Honda, Jomiuri Theatre, 1980, režie: Joji Kawaike
autor: Šugoro Jamamoto, Jubin Chokin Hall Osaka, 1982, režie: Kinji Ooka
autor: Sumiko Murata, Jubin Chokin Hall Osaka, 1982, režie: Kagefumi Morimoto
autor: W. Shakespeare, Seibu Theatre, 1982, režie: Tomoe Riju
autor: W. Shakespeare, Macbeth, Tojoko Theatre, 1978, r. Tošikijo Masumi
Mitsumasa Šinoznaki, Divadlo jednoho herce, Seibu Theatre Tokio, 1981, režie: M. Šinozaki
autor: Mitsumasa Šinozaki, Seibu Theatre, 1981, režie: Mitsumasa Šinozaki
autor: Šigeo Dobaši, Kabukiza Theatre, 1982, režie: Šigeo Dobaši
autor: A. Ch. Adam, Nagoja Šimin Kaikan, 1979, režie: Senkiči Učijama
autor: L. Delibes, Nagoja Šimin Kaikan, 1980, režie: Leico Nisina
autor: Tomiko Mijao, Imperial Theatre, 1981, režie: Tošikijo Masumi
autor: P. Stone — F. Ebb, Nissei Theatre, 1982, režie: Hiroši Sato
autor: Monzaemon Čikamatsu, Takarazuka Bow Hall, 1980, režie: Jun Suganuma
autor: Akio Miki, Takarazuka Bow Hall, 1983, režie: Akio Miki
autor: B. Brecht, Brecht-Raum Theatre, 1981, režie: Tsunetoši Hirowatari
autor: B. Brecht, Brecht-Raum Theatre, 1982, režie: Tsunetoši Hirowatari
V divadle, filmu, televizi a v dalších formách tvůrčí práce dochází k významným změnám a k proměně vzájemných vztahů. Tříbí se nové formy a hledají prostory pro jejich realizaci. Jeviště se přibližuje divákům, ti jsou vtahováni do hry, stávají se určitým způsobem spolutvůrci, stále více participují na výsledném dojmu z představení. Každý prostor se může stát jevištěm či prostorem pro určitou akci (happening), zatímco scénografie, kostýmy a masky musejí pozorně sledovat všechny proměny. Moderní scénografie je hrou „širokých ploch" a koncentrovaných forem. Aby bylo možno nalézt nejdůležitější rys hry, odpovídající prostor pro vyjádření její myšlenky, aby bylo možno jeviště umělecky přetvářet, je třeba proniknout do samé podstaty struktury hry a do režisérova přístupu, ale rovněž tyto prvky spojit a podřídit je základní myšlence a tvůrčímu postupu. Domníváme se, že jugoslávští jevištní a kostýmní výtvarníci jsou dobře obeznámeni s novinkami, které se na moderním jevišti a v kostýmní tvorbě objevují; někdy jsou jimi zahlcováni. Veškerý divadelní život probíhá více nebo méně ve znamení neustálých změn, transformací a protikladů. Jugoslávští umělci tento trend zkoumají a sledují se živým zájmem, a to nejen v moderním divadle a filmu, ale ve všech tvůrčích oblastech, zejména v těch, jež jsou s divadlem spojeny: v malířství, sochařství, architektuře, v módě, v průmyslovém designu atd. Neustálým hledáním neobvyklých výrazových forem a zaváděním novinek dokazují svou vlastní uměleckou imaginaci a inspiraci. Cesty jugoslávské scénografie jsou různorodé; to se jistě na Pražském quadriennale 1983 jasně potvrdí. Finanční těžkosti a opatření ke stabilizaci ekonomiky nám uložily racionálnější využívání prostředků i materiálů. Základní myšlenka se zjednodušuje a vyjadřuje úsporněji. Musíme čelit krizi, která se netýká jen těch, kteří divadlo tvoří, ale i těch, kdo mají jejich tvorbu přijímat a chápat.
autor: N. Machiavelli, Hrvatsko Narodno Kazalište Osijek, 1981, režie: D. Bibanović
autor: C. Goldoni, Slovensko Narodno Gledališče Ljubljana, 1982, režie: M. Herzog
autor: D. Fo, Beogradsko Dramsko Pozorište, 1981, režie: S. Saletovič
autor: B. Nušič, Beogradsko Dramsko Pozorište, 1982, režie: A. Ognjanović
autor: W. Shakespeare, Narodno Pozorište Niš, 1982, režie: M. Radisavljević
autor: E. Ionesco, Eksperimentalno Gledališče Glej, 1982, režie: J. Souček
autor: G. Verdi, Narodno Pozorište Beograd, 1979, režie: M. Sabljić
autor: A. Jarry, Narodno Pozorište Tuzla, 1982, režie: D. Bibanović
author: N. Machiavelli, Narodno Pozorište Tuzla, 1982, režie: D. Bibanović
autor: W. Shakespeare, Narodno Pozorište Osijek, 1980, režie: P. Teslić
autor: A. P. Čechov, Slovensko Narodno Gledališče Ljubljana, 1982, režie: D. Mlakar
autor: I. S. Turgeněv, Slovensko Narodno Gledališče Nova Gorica, 1981, režie: D. Mlakar
autor: Z. Hristić, Narodno Pozorište Sarajevo, 1981, režie: S. Pervan
autor: W. Shakespeare, Jugoslovensko Dramsko Pozorište Beograd, 1979, režie: P. Magelli
Zpracování databáze fotografií je podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu.