Zde nám můžete napsat dopis týkající se Virtuální studovny. Budeme vděční za vaší zpětnou vazbu k webu, za připomínku, upřesnění či opravu dat.
Tato soutěžní sekce muže být obeslána realizovanými i ideovými projekty zahraničních i československých umělců, které vznikly po roce 1945.
Důraz je položen především na pokusy o nové ztvárnění divadelního prostoru a jeho dílčích složek, na experimentální činnost v oblasti divadelní architektury, na projekty ambulantních divadel a divadel v přírodě, a jejich technické vybavení.
Exponáty je možno prezentovat v podobě výkresů nebo fotoreprodukcí, všech druhu technických výkresů, modelu, urbanistických studií, optických a akustických studií, dokumentací pojednaní interiéru a technického vybavení jeviště, hlediště atd.
Mezinárodní porota udělí autorovi nejlepšího vystaveného souboru zlatou medaili.
(Text z katalogu, s. 13)
V čem vlastně tkví problém divadelní architektury? V dispozičním řešení? Ale pak je nutno si položit otázku, které prvky jsou právě v tomto dispozičním řešení skutečně nové a zda existuje v divadelní architektuře vůbec něco nového, co by nebylo jen obdobou – i když na kvalitativně vyšším technickém stupni – něčeho již dávno zapomenutého. Prozatím zůstaňme jen u těchto problému, které vyrůstají z dnešní konkrétní situace.
V posledních letech se stalo módou univerzální divadlo. Ale byla skutečně již někde využita jeho „univerzálnost“? V praxi se každé víceúčelové divadlo promění v jednoúčelové. Potom je zde druhá otázka: velká nebo malá divadla? Především bude třeba nalézt ekonomickou mez, která se bude pohybovat mezi krátkodobou amortizací velkých divadel a maximální využitelností technického vybavení malých divadel. Je tedy s to tuto ekonomickou problematiku vyřešit multiformní divadelní prostor? Prozatím existují dva typy: prostor, který je možno zmenšit a zbytek zůstane nevyužit nebo přečleněním prostoru posuvnými stěnami vzniknou dva nebo více menších, na sobě nezávislých sálu. První typ je evidentně nehospodárný a u druhého jsou mobilní akustické stěny nesmírně drahé. Dosud jsme však neuvažovali o základním problému divadelního prostoru, totiž o vztahu jeviště a hlediště. Zásadně je však možno říci, ze dispozice divadla, nemá-li splňovat jen reprezentační funkci, musí být vyjádřením uměleckého programu. V tom je funkční. Ve velkých divadlech kukátkového typu vyvstane jako první a nejnaléhavější problém otázka akustiky. Je možné zrušit portálovou zeď, která vybíhá do prostoru a zmenšuje otvor mezi jevištěm a hledištěm, ale potom je nutné ji nahradit vytvořením portálového otvoru, třeba variabilního, akustickými odraznými deskami. Velká část zvukové energie bude ovšem vidy pohlcována provazištěm a rozlehlým prostorem jeviště – zde je bezpodmínečně nutná spolupráce architekta se scénografem. Neméně závažným problémem je konstrukce křivky viditelnosti s větším převýšením a vyloučením všech slepých míst na jevišti, ať již v horizontální nebo vertikální rovině. Dimenze velkého kukátkového divadla jsou stanoveny jednak akustikou, jednak rozlišovací schopností lidského oka. Velikost divadla s centrálním jevištěm je omezena jen akustikou: herec je zde vidy k jedné polovině obecenstva obrácen zády. Proto velké divadlo tohoto typu nebude nikdy možné bez zesilovacích zařízení. To je první nedostatek divadelního prostoru s centrálním jevištěm, kterým bychom chtěli nahradit kukátkový prostor. Ale stejně problematický je zde i osvětlovací systém: jak osvětlit herce a neoslnit diváka i Jak přibližovat a vzdalovat světelné zdroje? Tím ovšem nechceme tvrdit, že osvětlovací systém kukátkového jeviště má již ukončeny vývoj a je bez problému. Po zjištění deficitních dat těchto dvou typu uvazujeme o malém experimentálním divadle. Zda se, že by mělo byt doplňkem velkého divadla. Mluví pro to především ekonomické důvody a umělecky program, který dává pojmu „experiment" obsah. S jeho funkcí může dokonale korespondovat halový prostor, kde stěny, sedadla, strop i jeviště by byly mobilní a divadelní prostor by se vytvářel individuálně podle potřeb jednotlivých inscenaci. Jevištní technika by zde měla být lehko, mobilní, na způsob konstrukce autojeřábů. V současné architektuře se objevuje tendence řešit interiér střídmě, bez velkých plastických ozdob. Jednou z možností, které se zde nabízejí, je řešení interiéru divadla na způsob rozhlasových studií, kde stěny tvoří otočně akustické desky, štíty, pylony nebo válce, které mohou být barevně pojednány. Pootočením jednotlivých prvků dosáhlo by se i různého barevného a plastického řešení stěn, současně by se změnily i akustické podmínky, potřebné pro ten či onen žánr. Zážitek z bezprostředního uměleckého projevu bude nejintenzívnější v malém divadle pro 300-350 diváku. Divadlo o kapacitě 500-600 diváku bude ekonomicky nejvýhodnější. Dispozičně nejlepší je typ amfiteátru. Akusticky nejpříznivější je lóžový typ velkých divadel. To jsou rozporná zjištěni. Je z nich však možno vyvodit některé obecně platné závěry, a navíc je korigovat, nikoli ekonomickými nebo technickými hledisky, ale hlediskem společenské funkce, kterou má divadlo plnit především. Velké divadelní prostory jsou potřebné a dokonce nutné, jejich dimenze však musí za všech okolností respektovat lidské měřítko. Pokud jde o jeho kompozici hmot, panuje již celá desetiletí tendence snížit nebo z obrysu eliminovat kubus provaziště. Zastánci této tendence byli především architekti. Ale proč potlačovat jeden z nejtypičtějších a z orientačního hlediska dokonce funkčních znaku divadelní budovy? Velikost divadla je dána jeho situováním v urbanistickém celku. Velké scény budou jistě i nadále v centru města, budou to oficiální divadla, i když oficiální" nemá mít v tomto případě pejorativní zabarveni.
V nových městských celcích můžeme předpokládat, že se budou uplatňovat především menši divadla experimentálního charakteru. Tato distribuce souvisí jistě i se složením obyvatelstva: v nových městských celcích musíme počítat s produktivně nejmladší generaci, která inklinuje k tomu, co je „moderní". V dislokaci divadel sehraje ovsem roli i doprava, která rozdělí obecenstvo na další dvě skupiny: jedni budou chodit pouze do 11svěho" divadla, protože je v bezprostřední blízkosti jejich bydliště, kdežto druzí budou navštěvovat divadlo pouze podle jeho programu a bude jim lhostejně, v které části města je budova situována. Těchto několik poznámek k problematice současné divadelní architektury jistě doplní a zpřesní exponáty vystavené na přítomné výstavě.
Ing. Arch. Věroslav Pardyl
(Text z katalogu, s. 289-291)
Týden moderního uměni v Sao Paulu v r. 1922 se stal manifestem evropské avantgardy a tím jedním z důležitých mezníků ve vývoji brazilského umění. Při hledání moderního uměleckého výrazu vyzdvihla Brazílie své nerodní tradice a vytvořila tak svou vlastní specifickou uměleckou řeč, kterou přijala všechna pokroková centra. Architektura, která využívá závratného vzrůstu měst a budování nového hlavního města – Brasilie – může provádět řadu experimentů, které by byly nemožné v přeplněných centrech dosavadních měst. Vznosnost budov, poetický vzhled jejich linií a začleněni do velkolepé krajiny se staly charakteristickými rysy naší architektury. V posledních 20 letech se rozrůstá divadelní publikum, což podněcuje vznik dalších divadelních společností a v důsledku toho je nutno stavět nové divadelní budovy. Naše divadlo je podporováno i tím, že jak vlády jednotlivých států, tak i soukromníci mají zájem na spolupráci s nejlepšími architekty, jako jsou Oscar Niemeyer, Alfonso Eduardo Reidy a Rino Levi a vyžadují ji. Architektonickou krásu vždycky doplňují technicky nejmodernější zařízeni evropská nebo severoamerická, jako je tomu v parteru a lóžích, projektovaných Aldem Calvem.
Amfiteatrální hlediště na hexagonálním půdorysu pro 700 diváků splňuje všechny předpoklady dobré viditelnosti ze všech míst. Konstrukce provedeno z předpjatého betonu. Kompozice hmot je dána komplikovaným terénním útvarem staveniště a charakteristickými rysy městské architektury.
(Text z katalogu PQ 1967)
Úvodní projekt z r. 1960, realizace z r. 1966. Kapacita hlediště 700 míst, jeviště vybaveno moderní technikou a točnou o průměru 11 m.
Celková zastavěná plocha 2000 m2, kapacita hlediště 650 misi, jeviště vybaveno moderní technikou a točnou o průměru 16 m.
Asymetrické řešení půdorysu vyplývá z velkých výškových rozdílů terénu a přístupových komunikací. Amfiteatrální hlediště má 850 míst pro operní představení a 1000 míst pro činohru.
Stavba Mestskeho divadla v Oulu ma byt zahdjena na podzim r. 1967.
1962
Realizace: 1948, c. K. Hemmerling
Vybudováno podle nových funkčních a prostorových principů. Hlediště vykazuje snahu po potlačení kukátkového prostoru plynulejším architektonickým spojením s jevištěm (především vyloučením zvláštního proscéniového prostoru).
Návrh: 1967, c. J. Berndt, K. Krüger
Hlediště (600 míst) a jeviště projektováno jako jeden prostor: jevištně technická zařízení je tedy možno bez nesnázi instalovat i v hledišti.
1951, c. H. Gussmann
Výstavba kladla důraz na dobré optické a akustické podmínky. Spojením prostoru jeviště a hlediště vyloučením portálové stěny byly překonány nedostatky kukátkového typu.
1966, c. H. Gussmann
Přestavba budovy z r. 1947 se týká hlavně společenských prostorů divadla, hlediště zachovalo původní tvar. Umělecký provoz vybaven novými přístavbami - šatnami, zkušebními sály, dílnami. Jeviště zdokonaleno a zvětšeno, systém jevištní techniky umožňuje maximální variabilnost.
1960, c. H. Gussmann, K. Hemmerling
Hlediště má kapacitu 1700 sedadel s optimální viditelností a slyšitelností. Jevištní prostor s křížovým systémem je zvětšen na maximum tím, že je železná opona projektována před orchestřiště, čímž je možno dokonale dramaticky využít prostoru proscénia.
1955, c. K. Hemmerling
Adaptace respektovala architektonickou koncepci starého operního a redutního domu od arch. Knobelsdorffa z r. 1743 a soustředila se na moderní dispozici a vybavení interiéru - hl. jeviště.
Realizace / Realization:1965, c. J. Berndt
Divadlo je projektováno co nejmnohostranněji. Optické vztahy jsou orientovány především na neutrální předscénu, vybavenou pohyblivým chodníkem a tahy. Scéna je vybavena točnou s díly, které jsou samostatně pohyblivé a mohou se zdvihat, zasunovat a naklánět.
1965, c. K. Wewer
Divadelní budova pojata jako komplex, zahrnující tvůrčí i technickou část, od sebe odděné chodbou. Bezpečnostní systém Velkého divadla dovoluje spojení proscénia a scény v jeden souvislý neutrální jevištní prostor. Teleskopický systém portálu umožňuje co nejširší jeho použití. V kvadratickém neutrálním prostoru Malého divadla je možno na 20 zdvihovacích pódiích a 8 tribunách situovat libovolně jeviště i hlediště.
Návrh / Proposal: 1967, c. J. Hartmann, J. Berndt, K. Krüger
Projekt navazuje na drážďanské kulturní centrum jednak pohyblivou podlahou sálu, jednak jevištním zařízením.
Návrh / Proposal: 1965, s. J. Berndt
Projektanti zde prověřili a realizovali principy neutrální předscény, spielgalerie a otevřených proscéniových balkónů. Snažili se včlenit technické funkce hlediště co nejpromyšleněji do architektonického celku.
Návrh / Proposal: 1967, c. J. Berndt
Divadelní komplex je složen ze 4 stavebních traktů: jeviště-hlediště, dílen, šaten a zkušeben. Šatny a zkušebny jsou s jevištní budovou spojeny mostem. Zadní jeviště navazuje přímo na dílny, čímž byl ušetřen prostor pro montážní halu. Hlediště má kapacitu 600 míst.
1967, c. J. Berndt
Původní budova (M. Semper, 1871-1878) zničena až na obvodové zdivo. Nová výstavba započata r. 1965. Provozní místnosti soustředěny do zvláštní budovy, aby původní stavební celek opery zůstal neporušen. Foyery, schodiště a společenské prostory byly restaurovány podle původních plánů, hlediště a jeviště znovu vybudováno podle současných uměleckých a technických hledisek.
1965
Ústřední sál, který slouží mnoha účelům (divadlo, biograf, taneční sál, zasedací síň) je projektován pokud možno neutrálně na principu otevřeného diagonálně situovaného čtyřúhelníku. Na tomto principu byly vybudovány kulturní domy s kapacitou 120, 280, 440 a 600 sedadel.
1965, c. U. Schultz
1965, c. J. Berndt
Rozmístění křesel v sále je možno mechanicky měnit z řadového systému na stolový; scéna postavena na principu horizontálně pojízdných tahů.
Realizace / Realization:1958
Víceúčelová divadelní budova určená pro operu, operetu, činohru a filmová představení. Kapacita 765 míst, obestavěný prostor 31 000 m3. Výstavba od r. 1956-1958.
1963, c. K. Fischer
Klasický typ operního divadla, kapacita 2123 míst, obestavěný prostor 200 000m3, doba výstavby 1958-1963.
Realizace / Realization:1964, c. H. Schneider
Jednopodlažní typ divadla určeného pro operu, peretu a činohru, kapacita 626 míst, obestavěná plocha 48 100 m3.
1966,
Jednopodlažní typ divadla, určeného pro operu a činohru, kapacita 750 míst, obestavěný prostor 43 500 m3, doba výstavby 1964-1966.
Realizace / Realization:1966, c. H. Jentzsch
Jednopodlažní typ divadla, určený pro činohru a zpěvohru se studiem, kapacita 401 míst, obestavěný prostor 8600 m3, doba výstavby 1965-1966.
Expozice rakouské divadelní architektury dokumentuje tuto disciplínu z dvojího pohledu: podává základní přehled jednak o architektonickém ztvárnění nových nebo obnovených divadelních budov, jednak o vysoké úrovni rakouské jevištní techniky. Firmy Waagner-Biro a Wiener Brückenbau- und Eisenkonstruktionen AG pronikly svými ocelovými konstrukcemi do celého světa, vybavily technicky operní divadla ve Vídni, Varšavě a Istanbulu a podílely se na technických zařízeních divadla v Bratislavě, Theater an der Wien, Burgtheater ve Vídni, Nového festivalového divadla v Salcburku, Opery v Ženevě, Činoherního divadla ve Štýrském Hradci, Městského divadla v Eindhovenu v Holandsku, Volksoper a Theater in der Josefstadt ve Vídni a Tyrolského zemského divadla v Innsbrucku.
1960
fotomontáž,
barevná fotografie,
hlediště a jeviště,
hlediště s oponou, barevná fotografie,
gobelín Amor a Psyché, autor O. Kokoschka,
nástěnná malba, autor W. Hutter,
festivalový areál z ptačí perspektivy,
půdorys Velkého divadla, světlotisk na dřevě
Návrh / Proposal: 1961, c. E. Stoecklin
Kruhové divadlo umožňuje uskutečnění moderních inscenačních forem a může být také použito jako víceúčelová budova. O tento nový divadelní princip se zajímá mnoho evropských i mimoevropských států. Byl aplikován na typ divadla v přírodě v Českém Krumlově r. 1958 a v Tampere r. 1961.
Divadlo v Crouge vzniklo jako profesionální činoherní společnost románského Švýcarska. Nedostatek místností a finančních prostředků je donutil adaptovat zrušenou kostelní budovu v Carouge: ukázalo se, že tradiční kostelní architektura je velmi výhodná pro účely divadla. Apsida kostela byla původně využita pro instalování provizorního kukátkového jeviště; protože však toto neorganické řešení neuspokojovalo, ponechal Jean-Marc Stehlé kostelnímu závěru jeho původní tvar a přizpůsobil mu scénu. Působivost tohoto prostého řešení vtiskla ráz nejrůznějším představením: alžbětínským hrám jako Arden z Favershamu, realistickým jako historky noci O'Caseyho, i velmi moderním představením, jako je Antigona Living Theatru. Náklady na adaptaci chrámového interiéru, který záměrně podržel provizorní charakter, byly tak minimální, že byly v podstatě amortizovány již při první inscenaci. Materiálem bylo pouze dřevo, plátno, kterým byly vylepeny stěny, a pavatex. Kostel, ne již proměněný na divadlo, ale kostel, který se sám stal divadlem, byl před několika měsíci zbořen. Divadlo v Carouge najde brzy útulek ve "skutečném" divadle. Příklad však zůstává. V architektuře, a priori neurčené dramatickému umění, může vzniknout překvapivý a působivý scénický prostor minimálním finančním nákladem.
kostel, maketa
náhražka kukátkového jeviště, maketa
otevřený jevištní prostor, maketa
kupole jeviště, fotografie
Antigone, fotografie
Arden z Favershamu, fotografie
G. B. Shaw, Čokoládový hrdina, fotografie
S. O'Casey, Historky noci, fotografie
Konec začátku, fotografie
Mysteries, fotografie
detaily konstrukce, fotografie
Československá scénografie se představila světové veřejnosti v kompaktním historickém přehledu na saopaulském biennale v roce 1959 a řadou monografických výstav, věnovaných dílu Vlastislava Hofmana, Františka Tröstra, Josefa Svobody, Jana Sládka, Josefa Gabriela, Ladislava Vychodila a dalších a dalších našich významných výtvarníků, téměř ve všech evropských a zámořských kulturních centrech. Vše, co mohlo být řečeno k jejímu historickému vývoji, bylo tedy již řečeno, a domníváme se proto, že mnohem důležitější je zmínit se alespoň několika slovy o stavu, tendencích a problematice současné tvorby, které byly rozhodujícím kritériem pro posouzení hodnoty jednotlivých prací i pro koncepci přítomné výstavy. Celkový obraz československé expozice - a to je nutno hned v úvodu připomenout - je do jisté míry zkreslen mimosoutěžní účastí tří našich předních výtvarníků, Františka Tröstra, Josefa Svobody a Ladislava Vychodila. Dalším důvodem pak je, že československá expozice jako celek byla vyňata z mezinárodní konkurence a může soutěžit s ostatními státními expozicemi jen neoficiálně. V důsledku toho má spíše charakter přehlídky a navazuje bezprostředně na tendence, kterými byla vyznačena I. celostátní přehlídka československého jevištního výtvarnictví, uspořádaná v roce 1960 v Brně. Rozhodně tato expozice nepatří do oné řady výstav, které byly určeny pro Biennale divadla v Sao Paulu, pro které bylo příznačné zaměření k určitému aktuálnímu tématu, ve kterém jednotlivé exponáty fungují jako doklady těchto tendencí, nikoli jako exponáty samy o sobě. A právě tímto momentem se přítomná expozice nebezpečně přibližuje „malířským" výstavám a jednotlivě exponáty se dostanou, téměř proti své vůli, do polohy obrazů, která je pro ně nepřijatelná. To jsou dva „nedostatky" této expozice, které byly vyvolány objektivními příčinami a o kterých bylo nutno se zmínit dříve, než přistoupíme k sledování vlastního dění v současné scénografické oblasti. Analýzou můžeme zjistit v současné scénografické tvorbě dva hlavní názorové proudy: první z nich téměř programově navazuje na výsledky práce naší předválečné avantgardy třicátých let a jako cíl si stanoví práci s nehmotnými prvky, se světlem, pohybem, časem a prostorem - přesněji řečeno, se světlem, pohybem, časem a prostorem jako dramatickými faktory - které pokládá za své konstanty, za své specifikum, jímž se scénografie diferencuje od tradiční podoby výtvarného umění, od malířství, sochařství a architektury. Odmítá-li dnešní scénografie prostředky a metodické postupy tohoto „tradičního" výtvarnictví, děje se tak z jiných důvodů, než jaké byly příznačné pro éru 20. let, kdy bylo téměř programově raženo heslo „čistých" umění. Teorie tehdy uvažovala o nepřekročitelnosti hranic materiálních prostředků, které jednotlivé obory umění od sebe navzájem oddělují, a o společenství cíle, které je naopak spojuje. Pro současný stav umění - při zachování platnosti druhé části vyřčené teze - je však charakteristický průnik jednoho oboru umění oborem druhým a navíc právě v oblasti materiálních prostředků: sochařství se spojuje s malířstvím, literatura s grafikou, divadlo s filmem atd. Kontakt scénografie s ostatními obory umění, a nikoli jen výtvarného, nabývá tím nového, na tradičních postupech nezávislého charakteru - a navíc scénografii je v tomto smyslu vyhrazena zvláštní úloha: vrací výtvarnému umění ve zdokonalené formě podněty, které od něho kdysi přijala, a sama se jejich aktualizací dává znovu ovlivňovat. Dosahuje však toho, co není v možnostech nového umění: má pregnantnější funkci, smysl a poslání a v neposlední řadě i tvar. Druhý směr současné scénografie striktně odmítá vybudování dramatického prostoru, který v jeho výkladu je uměle vybudovaným nadprostorem, popírá iluzionismus v jakékoli formě a snaží se o objevení elementárních základů scénografické tvorby, o objevení funkce holého jeviště a úlohy reálií. Pro tento směr zůstává jeviště jevištěm, divadelně-architektonickým prvkem, nutným pro hru herce, jemuž je přiřčena jen funkční úloha. Není třeba zdůrazňovat, že tento směr je v podstatě analytický a svým záměrem, i když nikoli formou, se přibližuje názorovým pozicím, ze kterých vycházel konstruktivismus 20. let. Dokonce v počátcích jeho geneze najdeme místa, kdy téměř doslova opakuje po formální stránce konstruktivistická schémata, ať již ve výstavbě scény, volbě rekvizit nebo aranžmá. Mluvíme-li již o analýze jako o jediné z charakteristických, dokonce základních vlastností tohoto směru, je nutno dodat, že analýza je pouze první, vstupní fází jeho pracovní metody, kterou vzápětí ruší druhá, syntetická fáze. Celý tento proces rozkladu a okamžitého nového spojení se odehrává před zraky diváků. Je to proces bezprostřední tvorby - a není snad ani třeba zdůrazňovat, že právě v tomto procesu neustálého vznikání a zanikání vidí tento směr specifický rys divadelního umění, který diváka aktivizuje a divadelní tvorbu, bezprostřednost jejího projevu, diferencuje od filmu a televize.
autor: Ch. W. Gluck, Slovenské národné divadlo Bratislava 1966, r. B. Kriška
autor: L. Aškenazy, Štátne divadlo Košice 1963, r. O. Katuša
autor: I. Madách, Štátne divadlo Košice 1966, r. T. Rakovský
autor: W. Shakespeare, Štátne divadlo Košice 1964, r. O. Katuša
autor: I. Pauer, Jihočeské divadlo České Budějovice 1965, r. I. Švandová
autor: R. Leoncavallo, Smetanovo divadlo Praha 1964, r. H. Thein
autor: R. Wagner, Smetanovo divadlo Praha 1964, r. K. Jernek
autor: B. Smetana, Národní divadlo Praha 1963, r. K. Jernek
autor: R. Strauss, Národní divadlo Praha 1962, r. K. Jernek
autor: G. Verdi, Slovenské národné divadlo Bratislava 1954, r. J. Gyermek
autor: G. Verdi, Slovenské národné divadlo Bratislava 1955, r. M. Fischer
autor: G. Verdi, Slovenské národné divadlo Bratislava 1956, r. J. Gyermek
autor: G. C. Menotti, Slovenské národné divadlo Bratislava 1956, r. M. Fischer
autor: T. Andrašovan, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. K. Tóth
autor: M. de Falla, Slovenské národné divadlo Bratislava 1957, r. K. Tóth
autor: J. Záborský, Slovenské národné divadlo Bratislava 1967, r. K. Zachar
autor: I. Stodola, Slovenské národné divadlo Bratislava 1963, r. K. Zachar
autor: V. Bukový, Slovenské národné divadlo Bratislava1964, r. K. Tóth
autor: I. Stravinskij, Slovenské národné divadlo Bratislava 1964, r. K. Tóth
autor: A. Dvořák, Amfiteátr Děvín, r. J. Gyermek
autor: G. Rosinni, Slovenské národné divadlo Bratislava, r. M. Fischer
autor: M. Ch. Feiler, Štátne divadlo Košice 1966, r. O. Katuša
autor: W. Shakespeare, Divadlo J. Záborského Prešov 1967, r. M. Bobula
autor: L. v. Beethoven, Štátné divadlo Košice 1962, r. B. Kriška
autor: J. Steinbeck, Divadlo SNP Martin 1965, r. M. Pietor
autor: A. Arbuzov, Divadlo SNP Martin 1967, r. B. Svrškovec
autor: F. M. Dostojevskij, Činoherní klub Praha 1966, r. E. Schorm
autor: N. V. Gogol, Činoherní klub Praha 1967, r. J. Kačer
autor: N. Machiavelli, Činoherní klub Praha 1966, r. J. Menzel
autor: Kyrmezer-M. Sládek-E., Divadlo pantomimy Bratislava 1967, r. M. Sládek-E. Žlábek
autor: Kyrmezer-M. Sládek-E. Žlábek, Divadené Štúdio VŠMU Bratislava 1964, r. M. Sládek, E. Žlábek
autor: O. Nicolay, Divadelné štúdio VŠMU Bratislava 1965, r. M. Fischer
autor: J. Cikker, Národní divadlo Praha 1962, r. K. Jernek
autor: I. Klíma, Divadlo na Vinohradech Praha 1964, r. J. Dudek
autor: C. Orff, Stadttheater Stuttgart 1965, r. V. Kašlík
autor: V. Kašlík, Smetanovo divadlo Praha 1966, r. I. Hylas
autor: A. Wesker, Belgrade Theatre Conventry 1966, r. H. Hirsch
autor: M. Frisch, Tylovo divadlo Praha 1964, r. J. Pleskot
autor: W. Shakespeare, Divadlo J. Záborského Prešov 1965, r. V. Petruška
autor: Stendhal, Divadlo J. Záborského Prešov 1965, r. V. Petruška
autor: A. V. Suchovo-Kobylin, Divadlo E. F. Buriana 1964, r. K. Novák
autor: M. de Falla, Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1966, r. V. Untermüllerová
autor: E. lonesco, Divadlo E. F. Buriana Praha 1964, r. J. Dudek
autor: H. Ibsen, Divadlo na Vinohradech Praha 1964, r. F. Štěpánek
autor: J. Schneider, Divadlo E. F. Buriana Praha 1964, r. M. Horanský
autor: G. Verdi, Národní divadlo Praha 1963, r. L. Štros
autor: L. Janáček, Národní divadlo Praha 1964, r. L. Štros
autor: F. Langer, Divadlo E. F. Buriana Praha 1966, r. M. Horanský
autor: V. Majakovskij, Divadlo E. F. Buriana praha 1963, r. K. Novák
autor: A. P. Čechov, Divadlo E. F. Buriana Praha 1963, r. K. Novák
autor: H. Ibsen, Komorní divadlo Praha 1965, r. A. Radok
autor: A. N. Ostrovskij, Divadlo E. F. Buriana Praha 1962, r. K. Novák
autor: J. Topol, Národní divadlo Praha 1964, r. O. Krejča
autor: W. Shakespeare, Slovenské národné divadlo Bratislava 1964, r. T. Rakovský
autor: T. Williams, Slovenské národné divadlo Bratislava 1964, r. J. Pántik
autor: M. Sládek-E. Žlábek, Malá scéna SND Bratislava 1962, r. E. Žlábek
autor: M. Sládek-E. Žlábek, Malá scéna SND Bratislava 1963, r. E. Žlábek
autor: H. Ch. Andersen-E. F. Burian, Nová scéna Bratislava, r. M. Sládek, E. Žlábek
autor: A. Maltz, Divadelné štúdio VŠMU Bratislava 1962, r. D. Karas
autor: L. Candoni, Krajové divadlo Nitra 1962, r. A. Ulický
autor: I. Rusnák, Krajové divadlo Nitra 1964, r. A. Ulický
autor: F. D. Gilroy, r. A. Ulický
autor: F. Pavlíček, Divadelné štúdio VŠMU Bratislava 1961, r. J. Pántik
autor: M. Frisch, Divadlo pracujících Gottwaldov 1965, r. Z. Hruška
autor: V. Renč, Divadlo pracujících Gottwaldov 1966, r. K. Pokorný
autor: A. Dvořák, Operní studio Akademie múzických umění Praha 1964, r. K. Jernek
autor: V. Nezval, Národní divadlo Praha 1964, r. V. Vejražka
autor: V. Nezval, Slovenské národné divadlo Bratislava 1963, r. T. Rakovský
autor: P. Dessau, Slovenské Národné divadlo Bratislava 1961, r. K. Kahl
autor: W. Shakespeare, Slovenské národné divadlo Bratislava 1962, r. T. Rakovský
autor: A. Miller, Slovenské národné divadlo Bratislava 1966, r. P. Haspra
autor: P. Karvaš, Státní divadlo Ostrava 1964, r. J. Pálka
autor: Z. Mahler, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. O. Krejča
autor: L. Janáček, Janáčkovo divadlo Brno 1965, r. M. Wasserbauer
autor: A. K. Glazunov, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. J. Zajko
autor: A. Adamov, Slovenské národné divadlo Bratislava 1962, r. O. Haas
autor: J.-P. Sartre, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. J. Pálka
autor: R. Wagner, Slovenské národné divadlo Bratislava 1967, r. J. Gyermek
autor: P. I. Čajkovskij, Národní divadlo Praha 1964, r. J. Blažek
autor: I. Stravinskij, Národní divadlo Praha 1962, r. J. Blažek, ch. M. Kůra
autor: N. V. Gogol, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1964, r. F. Čech
autor: J. N. Nestroy-S. Lichý, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1965, r. S. Lichý
autor: B. Hrabal-S. Lichý, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1966, r. S. Lichý
autor: O. Daněk, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1966, r. Z. Pošíval
autor: B. Brecht, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962, r. J. Kačer
autor: V. Nezval, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1962, r. J. Kačer
autor: A. Borodin, Divadlo Z. Nejedlého Ostrava 1965, r. I. Hylas
autor: K. Čapek, Divadlo E. F. Buriana Praha 1962, r. M. Horanský
autor: V. Dyk, Divadlo Petra Bezruče Ostrava 1965, r. E. Němec
autor: B. Benešová-E. F. Burian, Divadlo P. Bezruče Ostrava 1966, r. M. Špirk
autor: A. Miller, Krajové divadlo Nitra 1965, r. I. Ciel
autor: M. Achard, Krajové divadlo Nitra, r. I. Ciel
autor: K. Čapek, Krajové divadlo Nitra 1964, r. I. Ciel
autor: G. B. Shaw, Krajové divadlo Nitra 1966, r. K. Spišiak
autor: E. O'Neill, Krajové divadlo Nitra 1966, r. Z. Kraus
autor: I. Rusnák, Nová scéna Bratislava 1965, r. J. Klimo
autor: B. Brecht, Krajové divadlo Nitra 1967, r. Z. Kraus
autor: F. M. Dostojevskij, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. P. Haspra
autor: A. Miller, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. P. Haspra
autor: E. Verhaeren, Krajové divadlo Trnava 1966, r. K. Stražnický
autor: E. O'Neill, Divadlo na Vinohradech Praha 1965, r. J. Dudek
autor: F. Schiller, Divadlo O. Stibora Olomouc 1964, r. R. Koval
autor: W. Shakespeare, Státní divadlo Ostrava 1962, r. R. Koval
autor: T. Williams, Státní divadlo Ostrava 1966, r. R. Koval
autor: A. Miller, Státní divadlo Ostrava 1966, r. R. Koval
autor: V. J. Šebalin, Státní divadlo Ostrava 1966, r. V. Hamšík
autor: Euripides, Státní divadlo Ostrava 1965, r. R. Koval
autor: J. Offenbach, Janáčkovo divadlo Brno 1963, r. O. Haas
autor: H. Ibsen, Mahenovo divadlo Brno 1966, r. M. Hynšt
autor: M. P. Musorgskij, Janáčkovo divadlo Brno 1963, r. M. Wasserbauer
autor: M. Ravel, Janáčkovo divadlo Brno 1965, r. M. Kůra
autor: J. K. Tyl, Státní divadlo Ostrava 1962, r. J. Pálka
autor: G. Weisenborn, Nová scéna Bratislava 1962, r. O. Haas
autor: C. Kramer, Nová scéna Bratislava 1962, r. B. Kramosil
autor: C. Goldoni, Nová scéna Bratislava 1962, r. A. Ulický
autor: F. Langer, Krajové divadlo Nitra 1964, r. A. Ulický
autor: P. A. Ustinov, Nová scéna Bratislava 1964, r. O. Haas
autor: W. Shakespeare, Státní divadlo Brno 1965, r. R. Jurda
autor: E. Rostand, Státní divadlo Brno 1966, r. R. Jurda
autor: F. Hervé, Hudebni divadlo v Nuslích Praha 1966, r. O. Haas
autor: C. Goldoni, Divadlo J. Záborského Prešov 1966, r. B. Kramosil
autor: M. Stewart-J. Herman, Nová scéna Bratislava 1966, r. B. Kramosil
autor: N. R. Nash, Divadlo P. Jilemnického Žilina 1966, r. M. Kolesár
autor. B. Brecht, Nová scéna Bratislava 1966, r. B. Kramosil
autor: B. Brecht, Městské divadlo na Kladně 1962, r. J. Grossamn, A. Hajda, M. Tomek
autor: G. B. Shaw, Státní divadlo Brno 1966, r. E. Sokolovský
autor: W. Shakespeare, Státní divadlo Brno 1967, r. A. Hajda
autor: Moliére, Státní divadlo Brno 1965, r. E. Sokolovský
autor: M. Uhde, Tylovo divadlo Praha 1967, r. E. Sokolovský
autor: V. Bukový, Státní divadlo Brno 1963, r. L. Ogoun
autor: W. A. Mozart, Státní divadlo Brno 1964, r. L. Ogoun
autor: B. Němcová-J. Jílek, Nová scéna Bratislava 1967, r. B. Kramosil
autor: M. Sládek-E. Žlábek, Malá scéna SND Bratislava 1967, r. M. Sládek, E. Žlábek
autor: M. Sládek.-E. Žlábek, Pantomima SND Bratislava 1963, r. M. Sládek-E. Žlábek
autor: V. Renč-M. Sokola, Divadlo O. Stibora Olomouc 1963, r. E. F. Vokálek
autor: F. de Rojas, Divadlo na Vinohradech Praha 1963, r. F. Štěpánek
autor: W. Shakespeare, Divadlo ABC Praha 1966, r. K. Svoboda
Autor: M. E. Watsh, Teatro presidente Atvear Buenos Aires 1958, r. R. Aulés
autor: G. Neveux, Il Teatro Alliance Francaise Buenos Aires 1962, r. J. Jaimes
autor: A. Camus, Teatro Rivera indarte Buenos Aires 1966, r. J. Jaimes
autor: G. Rossini-Foppa, Teatro Colón Buenos Aires 1967, r. O. Loverdo
autor: M. Frisch, Teatro Odeón Buenos Aires 1966, r. R. Olszewski
autor: D. Waldmann, Teatro Odeón Buenos Aires 1966, r. K. Vivach
autor: C. Gorostiza, Teatro Mascara, r. P. Doril
autor: J. Copeau - F. M. Dostojevskij, Teatro Mascara Buenos Aires 1952, r. P. Escudero
autor: L. Chancerel, Teatro Hebraico Buenos Aires 1953, r. R. Duran
autor: M. Denevi, Teatro Cervantes Buenos Aires 1957, r. O. do Bonet
autor: J. Steinbeck, Teatro Independiente Buenos Aires 1957, r. O. Loverdo
autor: E. O'Neill, Teatro Independiente Buenos Aires 1958, r. O. Loverdo
autor: E. O'Neill, Teatro Independiente Buenos Aires 1961, r. O. Loverdo
autor: E. O'Neill, Teatro Independiente Buenos Aires 1960, r. P. Castro
autor: A. Casona, Teatro del Puente Buenos Aires 1962, r. G. Huillier
autor: M. de Ghelderode, Teatro del Puente Buenos Aires 1962, r. P. Escudero
autor: F. G. Lorca, Teatro Municipal Buenos Aires 1962, r. F. Jarier
autor: J. Erroll, Teatro Independiente Buenos Aires 1963, r. O. Loverdo
autor: W. Shakespeare, Teatro San Martin Buenos Aires 1963, r. R. Muňoz
autor: J. Mauricio, Teatro San Martin Buenos Aires 1964, r. R. Duran
autor: G. Verdi, Teatro Colón Buenos Aires 1965, r. C. Madanes
autor: G. Puccini, Teatro Colón Buenos Aires 1966, r. C. Madanes
autor: C. Gozzi, Teatro Caminito Buenos Aires 1961, r. C. Madanes
autor: S. Prokofjev, Teatro Colón Buenos Aires, r. M. Quintana
autor: C. Naleroxlo, Teatro Caminito Buenos Aires 1960, r. C. Madanes
autor: Malfatti, Teatro Astral Buenos Aires 1967, r. P. Escudero
autor: J. Herman-M. Steward, Teatro Odeón Buenos Aires 1967, r. Tinayre
Republic Films 1949
autor: M. de Falla, Teatro Opera de Camara Buenos Aires 1959, r. M. Eisler
autor: D. Cimarosa, Teatro Opera de Camara Buenos Aires 1959, r. M. Eisler
autor: G. C. Menotti, Teatro Opera de Camara Buenos Aires 1960, r. M. Lavalle
autor: A. Miller, Teatro Inst. Arte Moderno Buenos Aires 1960, r. M. Lavalle
autor: A. Lizarraga, Teatro Fray Mocho Buenos Aires 1961, r. O. Ferriguo
autor: L. Pirandello, Teatro los comediantes Buenos Aires 1962, r. I. Amu
autor: G. B. Shaw, Teatro del Tiempo Buenos Aires 1962, r. E. Adrian
autor: G. Feydeau, Teatro del Tiempo Buenos Aires 1964, r. J. C. Thorry
autor: J. C. Ferrari, Nuevo Teatro Buenos Aires 1961, r. Asguini-Boero
autor: J. C. Gene, Teatro San Isidoro Buenos Aires 1960, r. J. de Marco
autor: G. Lorca, Teatro San Martin Buenos Aires, r. M. Xirgu
autor: L. de Vega, Teatro C Uruguay Mar del Plata, r. M. Xirgu
autor: L. de Vega, Teatro C Uruguay Mar del Plata
autor: L. de Vega
autor: M. Gorkij, Nuevo Teatro Buenos Aires 1954, r. A. Boero
autor: P. Vanderbergh, Teatro Candilejas Buenos Aires 1956, r. J. M. Funes
autor: A. Miller, Teatro I. A. M. Buenos Aires 1956, r. M. Lavalle
autor: J. Anouilh, Nuevo Teatro Buenos Aires 1955,
autor: J. Anouilh, Teatro Liceo Buenos Aires 1953, r. J. - L. Barrault
autor: S. de Checco, Teatro Bolanico Buenos Aires 1964, r. San Angelo
autor: B. Bortók, Teatro Colón Buenos Aires 1967, r. O. Arais
autor: F. de Rojas, Teatro San Martin Buenos Aires 1967, r. M. Rola
autor: Calderón de la Barca, Teatro C Cordobesa Cordóba, r. J. Petraglia
autor: A. R. Muňoz, Teatro Payró Buenos Aires, r. A. R. Muňoz
autor: F. Dürrenmatt, Teatro Alliance Francaise Buenos Aires 1965, r. J. Jaimes
autor: P. Ableman, Teatro Regina Fevrier Buenos Aires 1967, r. N. Briski
autor: M. C. Machado, Teatro Odeón Buenos Aires 1966, r. J. Fain
autor: S. Alejchem, Teatro I. F. T. Buenos Aires 1966, r. Finder-Rejes
autor: J. Silbert, Teatro Odeon Buenos Aires 1966, r. J, Silbert
autor: V. Hugo, Teatro Caminito Buenos Aires 1967, r. C. Madanes
autor: F. M. Dostojevskij, Teatro Argentino Buenos Aires 1967, r. I. Ledesma
autor: M. Dorsi, Teatro I F T Buenos Aires 1961, r. Y. Mosian
autor: L Pirandello, Teatro Argentino Buenos Aires 1967, r. E. Bianco
autor: Cayol, Teatro Argentino Buenos Aires 1962, r. M. de la Vega
autor: B. Brecht, Teatro I F T Buenos Aires 1964, r. I. Ledesma
autor: P. Gripari, Teatro I F T Buenos Aires 1964, r. O. Bonet
autor: J. P. Sartre, Teatro Fray Mocho Buenos Aires 1961, r. A. Panello
autor: M. Gorkij, Teatro I F T Buenos Aires 1965, r. ieduauni
autor: G. B. Shaw, Teatro Argentino Buenos Aires 1965, r. O. Cavigua
autor: E. Wernike, Teatro Apollo Buenos Aires 1966, r. Boero-Asquini
autor: M. de la Vega-Breton, Teatro Caminito Buenos Aires 1966, r. C. Madanes
autor: De Rosa-Vacarezza, Teatro Parque Chacabuco Cordóba 1966, r. N. Ameijei
autor: G. Arout, Teatro del Bajo Buenos Aires 1966, r. W. Moutone
autor: F. M. Pelayo, Teatro Casacuberta Buenos Aires 1966, r. B. Hassam
autor: P. Scriven, Theatre of Australia, Canberra 1966, r. P. Scriven
autor: M. P. Musorgskij, Her Majesty's Theatre, Sydney 1966, r. J. Young
Theatre Royal, Sydney 1942
autor: P. Shaffer, Atahualpa-Alanlanda Adelaide Festival 1966, r. J. Tasker
autor: R. Wagner, Sydney 1967 v přípravě r. K. Hommel
autor: W. A. Mozart, Her Majesty's Theatre Brisbane 1964, r. S. Haag
autor: W. Shakespeare, Tent Theatre production Adelaide 1964, r. T. Brown
autor: W. A. Mozart, Theatre Royal Adelaide 1956, r. S. Haag
Elizabethan Theatre Sydney 1956, r. J. Sumner
autor: R. Lawler, Comedy Theatre Melbourne 1959, r. J. McCallum
autor: G. Puccini, Her Majesty's Theatre Adelaide 1960, r. T. Brown
autor: T. S. Eliot, Bonython Hall Adelaide, S. A. 1960, r. H. Hunt
autor: Sir W. Walton, Her majesty's Theatre Adelaide S. A. 1964, r. R. Lovejoy
autor: P. Scriven, Theatre of Australia Canberra 1966, r. P. Scriven
autor: M. Williamson, Adelaide Festival (Theatre Royal) 1964, ch. R. Helpmann
autor: I. Stravinskij, Royal Opera House, Convent Garden London 1962, ch. K. MacMillan
autor: A. MacLeish, Adeiaide Festival 1962, r. R. Campion
autor: G. Puccini, Elder Conservatorium of Music 1963, r. A. Matters-B.Howard
autor: G. Verdi, Adelaide Festival - Elizabethan Theatre Trust 1964, r. S. Beinl
autor: B. Smetana, New Zeland Opera, r. S. Beinl
autor: J. S. Ostoja-Kotkowski, Adelaide Festival of Arts 1964, 1966, 1967, r. J. S. Ostoja-Kotkowski
autor: R. Leoncavallo, Elder Conservatorium 1965, r. A. Matters
autor: B. Britten, Intimate Opera Group 1967, r. J. Edmunds
autor: J. Genet, 1965 r. W. Cherry
autor: S. Delaney, Cell Black Theatre Sydney 1965, r. J. Sharman
autor: W. Wycherley, Old Tote Theatre 1965, r. R. Lovejoy
autor: E. O'Neill, Old Tote Theatre 1966, r. R. Lovejoy
autor: A. P. Čechov, Old Tote Theatre 1966, r. R. Quentin
autor: A. Pinero, Old Tote Theatre 1967, r. A. Hay
Australian Ballet Co. 1966 r. P. Van Praagh
Marlowe Theatre Cantenbury 1966
autor: L. v. Beethoven, London 1966
info v tištěném PQ katalogu chybí
autor: D. le Gallienne, Guild Theatre Melbourne 1956, ch. L. Martyn
autor: C. Douglas, Mildura Arts Festival 1961, ch. L. Martyn
autor: J. Antill, Ballet Australia Eiizabethan Theatre Sydney 1961
Max Frisch, Andorra, 1965, r. J. C. Martins Correia
1) stage design 25x50
2) photo 75 X 50
A. Miller, Po pádu, 1965, r. F. Rangel
1) stage design 25 X 50
3) model 50 X 50 X 50
M. Gorkij, Nepřátelé, 1966 r. J. C. Martins Correia
1) photo, 100 X 50
2) photo 100 X 50
3) photo 100 X 50
4) photo 25 X 50
5) model 75 X 50 X 50
Bertolt Brecht, Žebrácká opera, 1965, r. J. Renato
A. Boal - G. Guarnieri, Arena hraje o šarlatánech, 1967, r. A. Boal
1) photo 50 X 50
T. Williams, Tramvaj do stanice touha, 1962, r. A. Boal
1) stage design 50 X 50
2) stage design 1962 ·25 X 50
G. Guarnieri, Ďáblův syn, 1964d r. P. José
2) photo 50 X 50
autor: S. Prokofjev, Narodna opera 1963, r. T. Popov
autor: V. Višněvskij, Dramatičen teatar Tolbuchin 1964, r. T. Popov
autor: P. Kohout, Dramatičen teatar Ruse 1963, r. J. Pavlovic
autor: I. Teofilov, Centralen kuklen teatar Sofia 1966, r. L. Dočeva
autor: I. Teofilov, Centralen kuklen teatar, Sofia 1965, r. L. Dočeva
autor: W. Shakespeare, Dramatičen teatar Pozardžik Stara Zagora 1965, r. G. Georgijev
autor: V. Drumev, Dramatičen teatar Vraca 1966, r. S. Irinkov
autor: I. Vazov, Dramatičen teatar Vidin 1964 r. A. Dimitrijev
autor: K. Kuljavkov, Naroden teatar Ivan Vazov Sofia 1964, r. K. Mirski
autor: Al. Chadžichristov, Naroden teatar Ivan Vazov Sofia 1964, r. S. Sarčadžijev
autor: B. Nušič, Dramatičen teatar Šumen 1963, r. S. Irinkov
autor: D. Vojnikov, Dramatičen teatar Pleven 1958, r. K. Conev
autor: A. Ostrovskij, Naroden teatar Ivan Vazov Sofia 1961, r. F. Filipov
autor: S. Prokofjev, Opera Ruse1966, ch. A. Manolov, d. L. Pintev
autor: V. Majakovskij, Učeben teatar VITIZ Sofia 1967, r. Sarčadžijev
autor: T. Gabé, Naroden teatar na mladežta Sofia 1966, r. V. Poljanov
autor: L. Stojanov, Teatar trudov front Sofia 1964, r. S. Prohovska
autor: L Mileva-Dakovska, Naroden teatar na mladežta Sofia 1960, r. L. Todorova
autor: Ch. Topuzanov, Teatar trudov front Sofia 1964, r. S. Prohovska
autor: W. Shakespeare, Naroden teatar na mladežta Sofia Sofie 1964, r. V. Cankov
autor: K. Zidarov, Naroden teatar Ivan Vazov Sofia 1961, r. N. Luckanov
autor: A. P. Čechov, Naroden teatar Ivan Vazov Sofia 1965, r. N Luckanov
autor: N. Chaitov, Dramatičen teatar Vidin 1964, r. A. Dimitrijev
autor: D. Dimov, Dramatičen teatar Vidin1964, r. A. Dimitrijev
autor: Moliére, Dramatičen Teatar Varna 1966, r. L. Grois
autor: P. Kohout, Dramatičen teatar Varna 1966, r. S. Stančev
autor: V. Rozov, Dramatičen teatar Varna 1966, r. C. Cvetkov
autor: I. Radev, Dramatičen teatar Pernik 1966, r. B. Tafkov
autor: J. Švarc, Dramatičen teatar Tolbuchin 1965, r. S. Škarov
autor: C. Goldoni, Dramatičen teatar Tolbuchin 1964, r. N. Petkov
autor: S. Prokofjev, Narodna opera Sofia 1958, r. B. A. Pokrokovski d. A. Najdenov
autor: Ch. W. Gluck, Narodna opera Sofia 1958, r. D. Kardžev
autor: I. Vazov, Naroden Teatar Ivan Vazov Sofia 1958, r. D. Kardžev
autor: K. Zidarov, Dramatičen teatar Ruse 1962, r. T. Popov
autor: W. A. Mozart, Opera Sofia 1964, r. N. Nikolov d. V. Rajčev
autor: G. Rosinni, Opera Sofia 1961, r. N. Nikolov d. M. Angelov
autor: J. Švarc, Državen musikalen teatar Sofia 1966, d. V. Rajčev
autor: M. Ravel, Opera Sofia 1966
autor: S. Aljošin, Naroden teatar na mladežta Sofia 1965, r. V. Cankov d. D. Petkov
autor: G. Mdivani, Rabotničeski teatar Sofia 1964, r. L. Čenčeva
autor: S. Prokofjev, Opera Sofia 1965, r. N. Nikolov d. M. Angelov
autor: G. Bizet, Opera Sofia 1964, r. D. Kardžev d. R. Bojadževa
autor: M. P. Musorgskij, Opera Sofia 1967, r. D. Kardžev d. A. Margaritov
autor: A. S. Dargomyžskij, Opera Sofia 1967, r. D. Kardžev d. A. Margaritov
autor: K. Zidarov, Dramatičen teatar Razgrad 1965, r. T. Velkov
autor: J. Massenet, Opera Stara Zagora 1965, r. G. Petrov
autor: J. Massenet, Opera Stara Zagora 1963, ch. D. Dimitrov
autor: N. V. Gogol, Daržaven satiričen teatar Sofia 1966, r. M. Andonov
autor: C. Goldoni, Teatar na transporta Sofia 1966, r. G. Asenov
autor: D. Salinger, Teatar Smjach i slza Sofia 1966, r. P. Pavlov
autor: A. Konstantinov, TV Sofia 1963, r. L. Penčeva
autor: L. Karavelov, TV Sofia 1965, r. P. Pavlov
autor: L. Karavelov, TV Sofia 1965, r. V. Delov
autor: P. Weiss, Suomen Kansallisteatteri Helsinki 1966, r. R. Langbacka
autor: D. Stefansson, r. E. Tertulla
autor: T. Williams, Helsingin Kansanteatteri Helsinki 1958, r. S. Puurunen
autor: J. Anouilh, Tampereen Tyovaenteatteri Tampere 1953, r. E. Salmelainen
autor: A. Leinonen, Helsingin Kansanteatteri Helsinki 1959, r. E. Laine
autor: A. P. Čechov, Helsingin Kaupunginteatteri Helsinki 1966, r. S. Puurunen
autor: L. Bart, Tampereen Tyovaenteatteri Tampere 1966, r. R. Lehtonen
autor: S. Prokofjev, Suomen Kansallisooppera Helsinki 1967, r. D. Parlic
autor: L Bernstein, Suomen Kansallisooppera Helsinki 1965, r. I. Simola
autor: G. Gershwin, Suomen Kansallisooppera Helsinki 1963, r. L.-J. Ruuskanen
autor: W. Shakespeare, Helsingin Kansanteatteri Helsinki 1964, r. A. Kivimaa
autor: R. Wagner, Suomen Kansallisooppera Helsinky 1966, r. L.-J. Ruuskanen
autor: A. P. Borodin, Suomen Kansallisooppera, Helsinki 1960, r. Y. Kostermaa
autor: G. Donizetti, Suomen Kansallisooppera Helsinki 1963, r. L.-J. Ruuskanen
autor: L. Janáček, Suomen Kansallisooppera Helsinki 1961, r. Y. Kostermaa
autor: W. Shakespeare, Theatre de I'Est Parisien 1965, r. G. Rétoré
autor: W. Shakespeare, Theatre de la Cité de Villeurbanne 1964, r. R. Planchon
autor: W. Weideli, Grand Theatre de Geneve 1965
autor: Moliére, Theatre de la Cite de Villeurbanne 1964, r. R. Planchon
autor: J. Cocteau, Festival de Fourviéres Opera de Lyon, Grand Théatre de Geneve 1962, r. L. Erlo
autor: G. B. Shaw, Comédie de Geneve 1962, r. P. Valde
autor: P. M. Dubois, Capitole de Toulouse 1966, r. Y. Bonnat ch. L. Orlandi
autor: D. Milhaud, Opera de Mulhouse 1966, r. J. Bonnat
autor: W. Weideli, Concours des jeunes compagnies 1965, r. L. O. Dougnac
autor: J. Anouilh, Stadttheater Wuppertal 1962, r. W. Spier
autor: F. G. Lorca, Noces de sang , Comédie de I'Ouest Rennes 1966, r. R. Lafforgue
autor: P. Claudel, Centre dramatique de l'Est , 1965, r. H. Ginoux
autor: F. Marceau, Comedie des Champs-Elysees 1967, r. A. Barsacq
autor: B. Bartók, Metropolitan Opera N. York 1965, ch. Lazzini
autor: C. Debussy, Festival Aix - en - Provence 1966, r. J. Dupont
autor: P. Hallet, Maison de ia Culture de Bourges 1965, r. G. Lauzun
autor: W. Shakespeare, Theatre de I'Alliance Francaise
autor: Ch. W. Gluck, Mai Florentin 1963, r. M. Crochot
autor: Aristofanes, Grand Theatre de Geneve Geneve 1964, r. J. Charron
autor: J. Cosmos, Theatre de I'Est Parisien 1964, r. G. Retoré
autor: J. Cosmos, Theatre de I'Est Parisien 1965, r. G. Retoré
autor: A. Camus, Theatre de Bourgogne 1965, r. R. Monod
autor: Moliére, Comédie-Francaise Paris 1967, r. A. Bourseiller
autor: E. Lalo, Opera de Paris 1966, r. Gilles
autor: F. Kafka, Odeon Theatre de France 1965, r. A. Bourseiller
autor: S. O'Casey, Theatre de la Cité de Villeurbanne 1966, r. R. Planchon
autor: J. Arden, Theatre de la Cité de Villeurbanne 1967, r. R. Planchon
autor: W. Shakespeare, Avignon Festival 1966, r. R. Planchon
autor: W. Shakespeare, T. N. P. 1967, r. G. Wilson
autor: C. Goldoni, Theatre de la Commune d'Aubervilliers, r. E. Tamiz
autor: J. Anouilh, Theatre Montparnasse 1966, r. J. Anouilh, R. Piétri
autor: A. Gatti, Grenier de Toulouse 1967, r. A. Gatti
autor: A. Gatti, Comedie de St. Etienne, r. A. Gatti
autor: A. Gatti, T. N. P. 1966, r. A. Gatti
autor: F. Billetdoux, Theatre de I' Ambigu 1964, r. F. Billetdoux
autor: E. lonesco, Odeon-Theatre de France 1963, r. J.-L. Barrault
autor: M. Frisch, Comedie de Saint-Etienne 1966, r. J. Dasté
autor: J. Littlewood, Theatre 347 1965, r. M. Ludovici
Info v tištěném PQ katalogu chybí.
autor: M. Landowski, Tournée en France et Belgique, r. J. Luccioni
autor: E. Labiche, Theatre Gérard Philipe St. Denis, r. J. Valverde
autor: J. Cau, Studio des Champs-Etysees 1964, r. A. Bourseiller
autor: M. Kabeláč, Theatre Municipal de la Comedie de Strasbourg 1965, ch. M. Parres
autor: M. Clavel, Theatre du Vieux-Colombier 1965, r. B. Jenny
autor: Seneca, Odeon Theatre de France 1967 r. Lavelli
autor: V. Majakovskij, Maison de la Culture Caen, r. A. Vitez
autor: A. Duhamel, Opera de Strasbourg 1965, r. R. Vogel ch. M. Sparenblek
autor: G. Bizet, Opéra de Mulhouse 1965, r. R. Vogel
autor: Goya - Rocca, Opéra de Lille 1966, ch. L. de Triana
autor: F. Busoni, Teatro Communale Mai Florentin 1966, r. F. Enriquez, I. E. T. A. Hoffmann
autor: W. Shakespeare, The Nissei Theatre Tokyo 1964, r. T. Fukuda
Jugoslávskou divadelní tvorbu reprezentuje na I. pražském quadriennale středisko divadelní dokumentace Sterijino Pozorje, jehož pracovníci navrhli a zorganizovali soutěžní expozici. Exponáty samotné nevyžadují komentář; domníváme se však, že tím, že seznámíme diváka Pražského quadriennale s náplní práce ústavu, který výstavu navrhoval a tím i nepřímo s organizací a stavem divadelního života v Jugoslávii, zpřístupníme mu naši expozici a její zázemí. Středisko divadelní dokumentace Sterijino Pozorje bylo založeno v Novém Sadu r. 1956 k 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí J. S. Popoviče s cílem podpořit rozvoj jugoslávské dramatické tvorby, podílet se na pokroku současného divadla a studovat jeho problematiku. Každoročně v květnu se konají v Novém Sadu soutěže nejlepších divadelních inscenací Jugoslávie v oblasti národního repertoáru. Hry zahrnují každý rok, v určitém cyklu, tři mezinárodní triennale: divadelní fotografie, scénografie a divadelního kostýmu, divadelní knižní a časopisecké produkce. Středisko divadelní dokumentace Sterijino Pozorje shromažďuje, publikuje a studuje divadelní dokumenty, týkající se současného jugoslávského i světového divadla. Vydává jugoslávskou revui divadelního umění Scéna a v edici Dramatické spisy vydává eseje, studie a články. Vydává pravidelně texty jugoslávských dramatiků, které získaly Sterijovu cenu. Soutěžní expozice na I. pražském quadriennale obsahuje grafické znázornění všech profesionálních divadel v Jugoslávii, výběr nejlepších divadelních plakátů, kostýmní návrhy z národního repertoáru ve formě kreseb a manekýnů a cenami odměněné jevištní návrhy jugoslávských autorů.
autor: C. Orff, Hrvatsko narodno kazaliště Zagreb 1965
autor: C. Orff, Hrvatsko narodno kazalište Zagreb 1965
autor: G. Verdi, Hrvatsko narodno kazalište Zagreb 1965
autor: O. Župančic, Mestni oder Koper 1966
autor: J. Giraudoux, Oder mladih Koper1965
autor: J. Cocteau, Mestni Oder Koper 1966
autor: Ch. Fry, Mestni oder Koper 1967
autor: P. Weiss, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1966
autor: J. Massenet, Narodno pozorište Beograd 1966, r. M. Sabljič
autor: A. Borodin, Narodno pozorište Beograd 1955, r. B. Gavela
autor: P. I. Čajkovskij, Narodno pozorište Beograd 1960, r. F. Šram
autor: R. Bolt, Narodno pozorište Beograd 1965, r. A. Jovanovic
autor: W. Shakespeare, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1940
autor: G. Donizetti, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1954
autor: B. Kreft, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1955
autor: W. Shakespeare, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1967
autor: G. Puccini, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1967
autor: L. Kostić, Narodno pozorište Beograd, r. A. Jovanović
autor: M. Zupančić, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1964
autor: J. Osborne, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1962
autor: P. Weiss, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1965
autor: W. Shakespeare, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1965
autor: J. P. Sarte, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1965
autor: E. Albee, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1962
autor: S. Osterc, RTV Ljubljana 1967
autor: D. Radović, Horvatsko narodno kazalište Zagreb
autor: J. Littlewood - Ch. Chilton, Horvatsko narodno kazalište Zagreb
autor: G. Verdi, Horvatsko narodno kazalište Zagreb
autor: G. Feydeau
autor: J.-P. Sartre, Dramski oml. teater Skopje 1966
autor: S. Hristić, MNT Skopje 1967
autor: P. Milosavljević, Ohridsko leto 1966
autor: T. Proševa, Makedonski narodni teater Skopje 1966
autor: J. Voskovec - J. Werich, Atelje 212 Belgrade 1964, r. Nebojša Komadina
autor: V. Rabadan, Atelje 212 Beograd 1962, r. V. Radovanovic, B. Stupica
autor: Moliére, Narodno pozorište Valjevo 1965, r. M. Gajic
autor: N. V. Gogol, Jugoslovensko dramsko pozorište Beograd 1965, r. M. Miloševic
autor: B. Kravljanac - M. Misajlovič, Narodno pozorište Titovo Užice1967, r. M. Misajlovič
autor: P. Kozak, Slovensko narodno gledališče 1965
autor: Stefanovic - Mras, Srpsko narodno pozorište Novi Sad 1965, r. D. Mijač
autor: P. Hanuš, Srpsko narodno pozorište Novi Sad, r. B. Hanauska
autor: W. Shakespeare, Srpsko narodno pozorište Novi Sad 1962, r. D. Durkovic
autor: S. O'Casey, Srpsko narodno pozorište Novi Sad 1962, r. D. Mijač
autor: M. Ilić, Narodno pozorište Beograd, r. M. Puzić
autor: I. Lalić, Narodno pozorište Beograd 1965, r. B. Marković
autor: Moliére, Narodno pozorište Beograd 1966, r. B. Brozan
autor: B. Mihajlović - Mihiz, Narodno kazalište Rijeka
autor: A. P. Borodin, Operni festival Opatija
autor: G. Puccini, Operni festival Opatija
autor: I. Cankar, Slovensko gledališče Nova Gorica 1965
autor: B. Blacher, Ljubljanski festival Ljubljana 1965
autor: J.-P. Sartre, DMD teater Skopje 1966, r. L. Georgijevski
autor: P. Milosavljević, DMD teater Skopje 1966, r. L. Georgijevski
autor: S. Beckett, 1958
autor: Beckett, 1961
autor: S. Beckett, 1962
autor: V. Kljaković, 1962
autor: L. Pirandello
autor: J. St. Popović, Narodno pozorište Zrenjanin 1965
autor: M. Schisgal, Narodno pozorište Zrenjanin 1967
autor: M. Gould, Narodno pozorište Beograd 1967, ch. M. Pistoni
autor: M. Matković, Narodno pozorište Beograd 1958, r. B. Borozan
autor: G. Verdi, Operni festival Opatija
autor: W. Shakespeare, Narodno kazaliště Rijeka
autor: M. Mrković, Narodno kazalište Rijeka
autor: O. Wilde, Šentjakovsko gledališče Ljubljana 1961
autor: F. Schiller, Josephstadter Theater Wien 1964
autor: J. Anouilh, Narodno pozorište Sombor 1965, r. P. Dinulović
autor: J. Arden, Narodno pozorište Sombor 1967, r. P. Dinulović
autor: D. Matić, Atelje 212 Beograd, 1960, r. B. Marković
autor: J. Joyce, Atelje Beograd 1962, r. M. Trailović
autor: J. Vujić, Atelje 212 Beograd 1962, r. Petrić
autor: A. Camus, Atelje 212 Beograd 1960, r. M. Trailović
autor: S. Mrožek, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1965
autor: I. Mrak, Slovensko narodno gledališče Ljubljana 1966
Mexické divadlo a scénografická tvorba je reprezentována na Pražském quadriennale Universitním divadlem, které patří mezi umělecky nejprogresivnější soubory Střední Ameriky. V evropských soutěžích byla práce tohoto divadla odměněna Velkou cenou Světového festivalu universitních divadel v Nancy v roce 1964, zvláštním uznáním poroty na Mezinárodním festivalu kultury ve Varšavě v r. 1965, stříbrnou medailí university v Reims a zvláštním uznáním poroty Divadla národů v Paříži v r. 1965. Na Pražském quadriennale se mexické Universitní divadlo představí materiálem k experimentální inscenaci Ch. Marlowa Tragická historie doktora Fausta z r. 1966, kterým chce dokumentovat moderní režijní pojetí prostoru a spolupráci režiséra se scénografem a kostýmérem.
autor: Ch. Marlowe, Teatro Universitario Mexico 1966, r. L. Margules
Expozice Německé demokratické republiky je kolektivním dílem jevištních a kostýmních výtvarníků a technických pracovníků. Uvádějí ji pod názvem „Socialistické divadelní umění v Německé demokratické republice v zrcadle divadelních inscenací a divadelní architektury". „Chceme podat pořadatelům a hostům Pražského quadriennale přehled o současném scénografickém snažení v NDR: jde nám především o to, prezentovat jak práce vedoucích kostýmních a jevištních výtvarníků, tak činnost důležitých divadelních center. Tímto způsobem chceme dokázat teoretické i praktické výsledky naší práce. Proto jsme do naši expozice nezařadili jen obligátní výstavní materiál — tj. návrhy, skici a fotografie, ale i manekýny, masky, rekvizity, dekorační detaily všeho druhu a dokonce i montážní postupy; jsme totiž přesvědčeni, že jedině v tomto celku správně vynikne náš umělecký názor, že kvalitu jevištního návrhu může dokázat jenom realizace — provedená samozřejmě co nejadekvátněji umělecky, odborně a řemeslně. Touto metodou — konfrontací návrhu a realizace a výběrem exponátů chceme umožnit návštěvníkům PQ alespoň stručný přehled o repertoáru divadel v NDR, v němž věnujeme stejnou pozornost klasickým i současným uměleckým dílům. Doufáme, že naše expozice poskytne návštěvníkům PQ dostatek informací i zajímavých poznatků. Dovolte nám ještě upozornění: o problémech divadla v NDR pojednáváme detailněji a systematičtěji ve speciálním katalogu, který vydáváme u příležitosti naší účasti na PQ 1967.
autor: A. Miller, Grosses Haus Schwerin 1967, r. G. Jurgons, k. E. Mai
autor: W. Shakespeare - B. Brecht, Berliner Ensemble 1959, r. M. Wekwerth - J. Tenschert
autor: Kotscherga, Maxim-Gorki-Theater Berlin 1966, r. K. Veth k. A. Rost
autor: B. Brecht, Berliner Esemble 1962, r. M. Wekwerth - J. Tenschert
autor: B. Brecht, Berliner Ensemble 1959, r. M. Wekwerth - P. Palitzsch
autor: P. Kohout - J. Verne, Maxim Gorki Theater Berlin 1962, r. H. Schönemann
autor: B. Brecht, Berliner Ensemble 1967, r. U. Birnbaum
autor: C. M. v. Weber, Grosses Haus Dresden 1967, r. D. Bülter-Marell
autor: Lerner - Loewe, St. Operette Dresden 1966, r. F. Steiner
autor: W. Shakespeare, Grosses Haus Dresden 1967, r. H. D. Mäde
autor: F. Schiller, Volksbühne Berlin 1967, r. Martens
autor: G. Natschinski, Metropol Theater Berlin 1964, r. Ch. Morgenstern
autor: J. W. Goethe, Deutsches Nationaltheater Weimar 1965, r. F. Bennewitz, k. l. Rahaus
autor: P. Hacks, Staatliche Schauspielschule Berlin 1966, r. U. Birnbaum
autor: R. Hochhuth, The Representative Bühnen der Stadt Gera 1966, r. W. Pintzka
autor: H. Burger, Theater der Freundschaft Berlin 1964, r. K. Rabe
autor: S. Maršak, Theater der Freundschaft Berlin 1964, r. H. Möbius
autor: L. Aškenazy - H. D. Schmidt, Theater der jungen Welt Leipzig 1967, r. L. Schwarzlose k. R. Scheffel - Thomas
autor: B. Brecht, Berliner Esemble, Berlín
autor: J. W. goethe, Städtische Theater Leipzig - Neue Oper 1965, r. K. Kayser k. E. Kleiber
autor: G. F. Händel, Landestheater Halle 1965, r. H. Rückert
autor: J. Offenbach, Hochschule für Bildende Künste Dresden, prof. Reichard, 1966
autor: R. Wagner - Régeny, Berliner Arbeiter- und Studententheater in der Belforter Strasse Berlín, 1967, r. H. Hohlfeld
autor: S. Prokofjev, Deutsche Staatsoper Berlín 1965, r. H. Rückert
autor: S. O'Casey, Berliner Esemble 1966, r. H. G. Simmgen
autor: P. Dessau - B. Brecht, Deutsche Staatsoper Berlin 1966, r. R. Berghaus
G. Puccini, Volkstheater Halberstadt 1966, r. H. v. Senden
autor: Sofokles, Deutsches Theater Berlin 1966, r. B. Besson
autor: J. Švarc, Deutsches Theater Berlin 1965, r. B. Besson
autor: D. Šostakovič, Städtische Theater Liepzig 1965, r. J. Herz d. W. Neumann k. E. Selle
autor: Kuba, Volkstheater Rostock 1964, r. H. Perten k. W. Damm
autor: V. A. Djačenko, Städtische Theater Leipzig 1966, r. H. Smiszek k. Ch. Hahn
autor: J. Offenbach, Metropol -Theater Berlin 1962, r. H. Bonnet
autor: F. Dürrematt, Städtische Bühnen Magdeburg 1966, r. H. J. Würzner k. U. Scheel
autor: W. Shakespeare, Landesbühnen Sachsen 1966, r. W. Heiderich k. E. Christ
autor: E. Strittmatter, Städtische Theater Karl-Marx-Stadt, r. G. Meyer
autor: T. Wolfe - K. Frings, Deutsches Theater Berlin 1964, r. H. Fischer
autor: P. Weiss, Volkstheater Rostock 1965, r. H. A. Perten
autor: P. Macagni, Deutsche Staatsoper Berlin 1967, r. E. Fischer
autor: R. Strauss, Deutsche Staatsoper Berlin 1965, r. E. Fischer d. A. Appelt
autor: B. Brecht, Hans-Otto-Theater Potsdam, r. P. Kupke
autor: J. Strauss, Komische Oper Berlin, 1967, r. H. Bonnet
autor: M. P. Musorgskij, Städtische Theater Leipzig - Neue Oper 1964, r. H. Herz d. V. Neumann k. E. Kleiber
autor: L. Janáček, Komische Oper Berlin 1964, r. G. Friedrich k. J. Skalický
autor: W. Shakespeare, Teatr Polski Warszawa 1964, r. O. Axer
autor: J. Kasprowicz, Teatr Polski Poznaň 1965, r. M. Okopinski
autor: S. Wyspiański, Teatr Narodowy Warszawa 1957, r. W. Horzyca
autor: I. Babel, Teatr Stary Krakóv 1966, r. L. Larocki
autor: L. Schiller, Teatr Polski Wroclaw 1966, r. T. Kozlowski
autor: S. I. Witkiewicz, Teatr Cricot II Krakow 1963, r. T. Kantor
autor: T. Kantor
autor: W. Boguslawski, Teatr Klasyczny Warszawa 1962, r. J. Kulczynski
autor: I. Stravinskij, Opera Warszawa 1962, r. K, Swinarski
autor: R. Hochhuth, Teatr Narodowy Warszawa 1966, r. K. Dejmek
autor: G. Büchner, Teatr Stary Krakóv 1966, r. K. Swinarski
autor: I. Stravinskij, Opera Warszawa 1963, r. A. Rodrigues
autor: S. I. Witkiewicz, Teatr Narodowy Warszawa 1966, r. W. Laskowska
autor: E. Hemingway, Teatr Wybrzeźe Gdaňsk, 1964, r, H, Goliński
autor: J. Giraudox, Teatr Wojska Polskiego Łódź 1945, r. E. wierciński
autor: R. Bolt, Teatr Narodowy Warszawa 1965, r. W. Laskowska
autor: J. Jurandot, Teatr Dramatyczny Warszawa 1964, r. L. René
autor: R. Liebermann, Opera Poznań 1966, r. J. Maciejewski
autor: Aischylos, Teatr Narodowy Warszawa 1964, r. K. Dejmek
autor: Euripides, Teatr narodowy Warszawa 1964, r, J Dejmek
autor: Aristofanes, Teatr Narodowy Warszawa 1964, r K. Dejmek
autor: N. V. Gogol, Teatr Ludowy Nowa Huta 1963, r. J. Szajna
autor: G. Verdi, Opera Wroclaw 1967, r. D. Baduszkowa
autor: H. Tomaszewski, Teatr Pantomima Wroclaw 1967, r. H. Tomaszewski
autor: J. Andrzejewski - K. Dejmek, Nowy teatr Łódź 1957, r. K. Dejmek
autor: W. Shakespeare, Volkstheater Wien 1965, r. L. Epp
autor: B. Brecht, Burgtheater Wien 1966, r. K. Meisel
autor: A. Roussin - M. Gray, Kleines Theater der Josefstadt, r. F. Kallina
autor: G. v. Einem - G. Büchner, Landestheater Linz, r. W. Thomas d. A. Paulmüller
autor: C. Monteverdi - G. F. Busenello, Staatsoper Wien 1963, r. G. Rennert
autor: R. stolz, Bregenzer Festspiele Seebühne 1962, r. A. Rott
autor: J. Saunders, Volkstheater Wien 1966, r. L. Epp
autor: F. Grillparzer, Landestheather Linz 1966, r. A. Stögmüller
autor: W. Shakespeare, Volkstheater Wien, r. G. Manker
autor: J. Anouilh, Theater in der Josefstadt 1966, r. H. Schnitzler
autor: R. Strauss - H. v. Hofmannsthal, Staatsoper Wien 1964, r. H. v. Karajan
autor: F. Grillparzer, Volkstheater, Wien 1967, r. G. Manker
autor: F. Grillparzer, Volkstheater Wien 1967, r. G. Manker
autor: M. Frisch, Volkstheater Wien 1962, r. L. Epp
autor: R. Strauss, Staatsoper Wien 1964, r. H. v. Karajan
autor: P. I. Čajkovskij, San Francisco 1962, r. P. Hager
autor: H. L. Wagner, Volkstheater Wien 1965, r. G. Manker
autor: R. Wagner, Deutsche Oper Berlin 1967, r. G. R. Sellner
autor: E. Radzinskij, Těatr im. Lesji Ukrajinki Kijev 1964, r. M. Reznikovič
autor: J. Volček, Dramtěatr Oděssa 1966, r. V. Mjagkij
autor: L. Maljugin, Teatr im. Mossověta Moskva 1967, r. K. Michaljov
autor: M. Lermontov, Dramtěat Kirov 1966, r. J. Chmeleckij
autor: E. Radzinskij, Dramtěatr Kirov 1966, r. J. Chmeleckij
autor: A. Tverskoj, Těatr im. J. Vachtangova Moskva 1967, r. A. Remezova
autor: A. Salynskij, Těatr im. Majakovskogo Moskva 1966, r. V. Dudin
autor: P. I. Čajkovskij, Těatr opery i baleta Novosibirsk 1967, ch. K. Sergějev, N. Dudinskaja
autor: J. Švarc, Těatr dramy i komedii Leningrad 1963, r. A. Kokovkina
autor: I. Štok, Těatr Satiry Moskva 1966, r. A. Šatrin
autor: Z Kodály, Muz. těatr im. Stanislavskogo i V. Němiroviča-Dančenko Moskva, 1963, r. L. Michajlov
autor: S. Prokofjev, Těatr opery i baleta Novosibirsk 1963, ch. O. Vinogradov
autor: M. P. Musorgskij, Narodnaja opera Sofija 1966, r. B. Pokrovskij
autor: M. Frisch, Těatr Satiry Moskva 1966, r. V. Pluček
autor: A. N. Ostrovskij, Malyj těatr Moskva, 1965, r. B. Babočkin
autor: Fr. Suppé, Muz. těatr im. K. Stanislavskogo i V. Němiroviča-Dančenko Moskva 1966, r. L. Michajlov
autor: G. Bizet-R. Ščedrin, GABT Moskva 1967, ch. A. Alonso
autor: D. Fonvizin, TJUZ Irkutsk 1964, r. R. V. Sokolov
autor: R. Ščedrin, GABT Moskva 1965, ch. E. Suve
autor: A. Cholminov, GABT Moskva 1967, r. I. Tumanov
autor: G. Verdi, GABT Moskva 1963, r. I. Tumanov
autor: L. Zorin, BDT Kazaň 1967, r. M. Levitin
autor: J. Anouilh, Těatr im. M. Jermolovoj Moskva 1966, r. V. Andrejev
autor: K. Molčanov, Těatr opery i baleta Sverdlovsk 1967, r. J. Fedosejev
autor: G. Juděnič, Skomoroch Moskva 1966, r. G. Juděnič
autor: S. Slonimskij, Muz. těatr im. K. Stanislavskogo i V. Nemiroviča-Dančenko Moskva 1967
autor: G. Gertěl, Těatr opery i baleta Gorkij 1967, ch. M. Gazijev
autor: A. Galijev, TJUZ Barnaul 1966, r. A. Gerenburg
autor: B. Brecht, Těatr dramy i komedii Moskva 1966, r. J. Ljubimov
autor: D. Šostakovič, Muz. těatr im. K. Stanislavskogo i V. Němiroviča-Dančenko Moskva 1962, r. L. Michajlov
autor: Z. Paliašvili, Těatr opery i baleta im. Z. Paliašvili Tbilisi 1966, r. A. Čchartišvili
autor: A. Tolstoj, CTSA Moskva 1966, r. L. Chejfec
autor: I. Kočerha, CTSA Moskva 1967, r. L. Chejfec
autor: B. Brecht, CTSA Moskva 1966, r. H. Havemann
autor: B. Nušic, Těatr Krasnyj fakel Novosibirsk 1964, r. A. Nikitin
autor: A. P. Čechov, Dramtěatr Kaluga 1966, r. V. Jefremova
autor: A. Galič - I. Grekova, MCHAT Moskva 1967, r. V. Bogomolov
autor: F. M. Dostojevskij, Těatr im. Mossověta Moskva 1967, r. J. Zavadskij
autor: I. Druce, Dramatěatr Čeljabinsk 1966, r. I. Juraše
autor: M. P. Musorgskij, Těatr opery i baleta im. Z. Paliašvili Tbilisi 1966, r. L. Michajlov
autor: S. Slonimskij, Muz. těatr im. K. Stanislavskogo i Němiroviča-Dančenko Moskva, 1967, r. L. Michajlov
autor: Moliére, Theatre Populaire romand La Chaux-de-Fonds, r. Ch. Joris
autor: H. Boularés, Théatre Municipal de Tunis 1953, r. Aly Ben Ayed
Čestná síň Pražského quadriennale měla být původně vyhrazena klasikům evropské scénografie, Craigovi, appiovi, Hofmanovi, Teo Ottovi, Oscaru Schlemmrovi a dalším. Současná doba, která v technice objevila nový estetický koeficient, se téměř programově vrací k počítkům tohoto století jako k inspiračnímu zdroji. Taková koncepce (která by ovšem vyžadovala stanovení závazného tématu pro všechny expozice), by byla podle našeho soudu velmi užitečná, neboť materiál, uspořádaný podle takového výběru, by vyloučil záměnu epigonství se skutečnou tvorbou a neekonomické "objevení Ameriky". Svou náročností byl by však tento úkol nesplnitelný v tak krátké době, jaká byla vymezena pro přípravu a realizaci Pražského quadriennale. To byl jeden ze závažných důvdodů, proč v konečné instanci byla Čestná síň vyhrazena laureátům saopaulského biennale, Františku Tröstrovi, Josefu Svobodovi a Ladislavu Vychodilovi, jejichž dílo přesně postihuje význam širokého pojmu "současnost" s důrazem, položeným na filosofický, technický a estetický aspekt. Patří k nim i scénické dílo Jiřího Trnky, rozptýlené v těchto dnech po zahraničních výstavách, které nebylo možno k termínu zahájení PQ shromáždit. Zdá se, že toto je momentálně nejschůdnější cesta, jak vytvořit základ pro nutnou komparaci a podat důkaz o vývojových souvislostech, tendencích a hodnotě současné tvorby. V tomto okamžiku není rozhodující, že jde o práci československých umělců, kteří nepřetržitě od r. 1959 jsou držiteli zlatých medailí saopaulského biennale. Nesnažili jsme se o rekonstrukci těchto tří expozic. Již samotný jejich rozsah se vzpírá takové možnosti - a vzpírá se jí i vývoj autorů, směřující nad standard, který byl již jednou výstavou petrifikován.
autor: N. V. Gogol, Národní divadlo Praha 1936, r. J. Frejka
autor: W. Shakespeare, Národní divadlo Praha 1937, r. J. Frejka
autor: J. Cocteau, Národní divadlo Praha 1937, r. J. Frejka
autor: W. Shakespeare, Zemské divadlo v Brno 1940, r. K. Jernek
autor: W. Shakespeare, Městské divadlo na Vinohradech, Praha 1941, r. B. Stejskal
autor: Th. Wilder, Komorní divadlo Praha 1940, r. F. Salzer
autor: Moliére, Národní divadlo Praha 1957, r. O. Krejča
autor: M. P. Musorgskij, Národní divadlo Praha 1947, r. S. Machov
autor: W. Shakespeare, Národní divadlo Praha 1936, r. J. Frejka
autor: F. Tetauer, Národní divadlo Praha 1935, r. J. Frejka
autor: S. J. H'sinng, Národní divadlo Praha 1937, r. J. Frejka
autor: K. Čapek, Slovenské národné divadlo Bratislava 1937, r. V. Šulc
autor: I. Stodola, Slovenské národné divadlo Bratislava 1934, r. V. Šulc
autor: L. Janáček, Národní divadlo Praha 1957, r. H. Thein
autor: L. Janáček, Teatro La Scala Milano 1966, r. K. Jernek
autor: L. Janáček, Státní divadlo Brno 1961, r. M. Wasserbauer
autor: L. Janáček, Státní divadlo Brno 1962, r. M. Wasserbauer
autor: W. Shakespeare, Národní divadlo Praha 1965, r. J. Pleskot
autor: L. Nono, Teatro la Fenice Venezia 1960, r. V. Kašlík
autor: A. P. Čechov, Národní divadlo Praha 1960, r. O. Krejča
autor: S. Prokofjev, Národní divadlo Praha 1961, r. G. P. Ansimov
autor: Sofokles, Národní divadlo Praha 1963, r. M. Macháček
autor: J. Offenbach, Velká opera 5. května Praha 1946, r. A. Radok
autor: G. Verdi, Velká opera 5. května Praha 1949, r. J. Fiedler
autor: G. F. Händel, Národní divadlo Praha 1959, r. R. Brock
autor: F. Chopin, Velká opera 5. května Praha 1947, r. V. Kašlík
autor: G. B. Shaw, Divadlo J. K. Tyla Plzeň 1961, r. V. Špidla
autor: J. Karnet, Městské divadlo Na Poříčí, Praha, 1944
autor: S. Prokofjev, Velká opera 5. května Prah 1947, r. V. Kašlík
autor: J. Hanuš, Národní divadlo Praha 1959, r. J. Němeček
autor: A. Radok, Laterna magika Praha 1959, r. A. Radok
autor: J. Osborne, Národní divadlo, Praha, 1957
autor: B. Smetana, Národní divadlo Praha 1961, r. V. Kašlík
autor: N. V. Gogol, Tylovo divadlo Praha 1948, r. J. Honzl
autor: W. Shakespeare, Nemzeti Színház Budapest 1964, r. E. Marton
autor: J. Weinberger, Volksoper Wien 1964, r. L. Mandaus
autor: A. Radok, Expo 58 Bruxelles, r. A. Radok
autor: G. Puccini, Velká opera 5. května Praha 1947, r. K. Jernek
autor: A. Dvořák, Národní divadlo Praha 1960, r. V. Kašlík
autor: R. Leoncavallo, Velká opera 5. května Praha 1948, r. A. Radok
autor: R. Strauss, Covent Garden London 1967, r. R. Hartmann
autor: W. Shakespeare, Národní divadlo Praha 1959, r. J. Pleskot
autor: bratři Čapkové, Národní divadlo Praha 1965, r. M. Macháček
autor: L. Janáček, Národní divadlo Praha 1965, r. V. Kašlík
autor: G. Mazoni, Teatro La Scala Milano 1965, r. V. Puecher
autor: Z. Fibich, Divadlo O. Stibora Olomouc 1962, r. H. Thein
autor: V. Novák, Národní divadlo Praha 1960, r. H. Thein
autor: L. Janáček, Národní divadlo Praha 1959, r. V. Kašlík
autor: Sofokles
autor: J. K. Tyl, Národní divadlo Praha 1960, r. O. Krejča
autor: J. Kainar, Divadlo satiry Praha 1946, r. A. Radok
autor: M. Kundera, Národní divadlo Praha 1962, r. O. Krejča
autor: L. Janáček, Národní divadlo Praha 1964, r. H. Thein
autor: Testi, Teatro la Scala Milano 1966, r. V. Kašlík
autor: E. Radok, Brusel 1958
autor: M. Slomczyński, Tylovo divadlo Praha 1964, r. M. Macháček
autor: B. Martinů, Národní divadlo Praha 1963, r. V. Kašlík
autor: F. Hrubín, Tylovo divadlo Praha 1958, r. O. Krejča
autor: E. Suchoň, Národní divadlo Praha 1960, r. H. Thein
autor: J. Hanuš, Národní divadlo Praha 1965, r. H. Thein
autor: W. Shakespeare, Národní divadlo Praha 1963, r. H. Thein
autor: W. Shakespeare, Teatro San Babila Milano 1966
autor: W. Shakespeare, Théatre National Belgique Bruxelles 1965, r. O. Krejča
autor: V. Višněvskij, Slovenské národné divadlo Bratislava 1957, r. J. Budský
autor: B. Brecht, Slovenské národné divadlo Bratislava 1958, r. T. Rakovský
autor: K. Čapek, Slovenské národné divadlo Bratislava 1958, r. J. Budský
autor: V. Miller, Slovenské národné divadlo Bratislava 1959, r. T. Rakovský
autor: J. Slowacki, Slovenské národné divadlo Bratislava 1960, r. M. Huba
autor: V. Nezval, Slovenské národné divadlo Bratislava 1961, r. T. Rakovský
autor: P. Karvaš, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. J. Novák
autor: E. Suchoň, Opera Saratov 1964, r. V. Levinovskij
autor: G. Neveux, Městská divadla pražská 1962, r. A. Radok
autor: T. Williams, Městská divadla pražská 1963, r. A. Radok
autor: N. V. Gogol, Městská divadla pražská 1963, r. A. Radok
autor: R. Rolland, Městská divadla pražská 1964, r. A. Radok
autor: J. - P. Sartre, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. J. Pálka
autor: W. Shakespeare, Státní divadlo Brno 1963, r. E. Sokolovský
autor: R. Rolland, Státní divadlo Brno 1963, r. M. Hynšt
autor: A. Adamov, Slovenské národné divadlo Bratislava 1962
autor: I. Babel, Národní divadlo Praha 1966, r. E. Sokolovský
autor: V. Nezval, Národní divadlo Praha 1965, r. V. Vejražka
autor: P. Karvaš, Slovenské národné divadlo Bratislava 1967, r. J. Budský
autor: E. Suchoň, Slovenské národné divadlo Bratislava 1965, r. K. Zachar
autor: Ch. W. Gluck, Slovenské národné divadlo Bratislava 1966, r. Kriška
Před sto osmdesáti lety zazněla v Praze poprvé jedna ze stěžejních Mozartových oper, Don Giovanni. Pro vztah českých reprodukčních umělců k Mozartovu dílu byla tato událost příznačná a již tehdy byla důsledkem vzájemných plodných styků. Dnes se běžně hovoří o reprodukčním stylu mozartovských inscenací, ačkoli povaha i hodnota tohoto stylu se vymyká snaze po autoritativních závěrech, doprovázených mechanickým tříděním. Reprodukční umělecký proces — jestliže je skutečně tvůrčí — nemůže být uzavřeným systémem, přestože v zásadě respektuje to, co bylo dáno. Poučnou lekci skýtá v tomto ohledu již samotná hudební složka. Každá doba i generace si Mozartovu hudbu ozřejmovala po svém, vždycky však ze stanoviska historicky podmíněného názoru, zkušeností a technických možností. Současně si na druhé straně prostřednictvím Mozartovy hudby uvědomovala sama sebe. Vlastní důsledky této zkušenosti bychom mohli studovat v partiturách Mozartových oper, v dirigentských poznámkách o agogice, dynamice, tempu, ve škrtech hudebních ploch, ve zdůraznění toho či onoho hlasu v pletivu orchestrálního zvuku. Soudobý mozartovský reprodukční sloh má již za sebou etapu muzicírování i etapu popisného plakátu. Ve svých vrcholných kreacích nachází v partiturách Mozartových zpěvoher základnu pro pochopení jevištních situací. Organizace hudebního materiálu mu naznačuje také psychologickou charakteristiku a z toho plynoucí režijní pojetí. A naopak - v dramaticky uzlové jevištní akci hledá poučení pro interpretaci hudby. Lehkost a grácie vtiskují pečeť hudební struktuře, aniž by překrývaly dramatické zhodnocení, aniž by zastíraly myšlenkovou hutnost. Měkce zpěvná kantiléna modeluje symetrii harmonické i formové osnovy a sama je touto symetrií modelována. Moderní mozartovská scénografie vychází z vlastních hodnot Mozartovy hudby, z jejich myšlenkového rozměru a filosofické problematiky. Právě ta ukazuje cestu k neustálé aktualizaci jeho oper, neboť struktura Mozartovy hudby, která respektuje v prvním plánu realitu konkrétního dějového pohybu, postihuje ve druhém plánu přímo filosofii lidského bytí. Metodika scénografických postupů se tedy inspiruje přímo partiturou, symetrií hudebního organismu, frekvencí recitativů a árií, průzračnou konturou melodiky, dynamicko-agogickou výstavbou, ornamentikou detailu, abstraktně pročištěnou fakturou mozartovského orchestru. Jestliže odtud potom pronikl scénograf kontrapunktem dějových i významových poloh, nemůže již zaměnit tento myšlenkový svět, jemuž pomáhá na scénu, za místopisný inventář a vytváří tak předpoklady pro akci pěvce - herce, kterého zbavuje závislosti na popisném rekvizitáři. Tím vším sjednocuje dramatickou totalitu do specifického nadlehčeného a prosvětleného časoprostoru, ačkoli v podstatě je celá tato abstrakce pouze pars pro toto. Stupeň abstraktnosti takto pojatých mozartovských scén není totiž samozřejmě sám o sobě kritériem. Je pouze formující hodnotou, která je opět určitou součástí i stadiem vyjadřovacího a poznávacího procesu. Rozvoj scénografie mozartovských inscenací ukázal tedy nejenom možnosti, ale také určité meze vyjadřovacích prostředků scénografa. Výstava má být v tomto smyslu především konfrontací názorů a hledisek. Nemůže být snad ani ničím víc. To ovšem zase není rozhodně málo.
Altes Schauspielhaus Salzburg 1965, r. G. Strehler d. Z. Mehta
Neues Festspielhaus, Salzburg 1961, r. P. Hager d. F. Fricsay
Theater an der Wien 1962, R. r. Hartmann, d. H. v. Karajan
Staatsoper Wien 1940, r. O. F. Schuh
Kleines Festspielhaus Salzburg 1966, r. G. Rennert d. K. Böhm
Salzburger Festspiele Felsenreitschule 1953, r. H. Graf d. W. Furtwängler
Stadttheater Kiel 1965, r. G. Albrecht d. F. Petzold
Salzburger Festspiele Altes Festspielhaus, Salzburg, 1959
r. G. Rennert d. G. Szell
Salzburger Festspiele Salzburg 1963, r. O. Schenk d. I. Kertesz
K. K. Hofoper Wien 1906, ke 150. výročí narození W. A. Mozarta, d. G. Mahler
Theater an der Wien, Wien
Salzburger Festspiele 1929, r. L. Wallenstein d. F. Schalk
Salzburger Festspiele Neues Festspielhaus 1963, r. O. Schenk d. I. Kertesz
Städtische Theater Karl-Marx-Stadt
Komische Oper Berlin 1966, r. W. Felsenstein d. Z. Košler
Städtische Theater Leipzig - Neue Oper Leipzig 1962, r. J. Herz d. R. Reuter k. E. Kleiber
Narodna opera, Burgas 1966, r. P. Štarbanov
Staatsoper Wien 1955, r. O. F. Schuh, d. K. Böhm
Grosses Festspielhaus Salzburg 1967, r. O. F. Schuh
Theater der freien Hansestadt Bremen 1965, r. G. Friedrich
Národní divadlo Praha 1961, r. V. Kašlík, d. J. Krombholc
Opernhaus der Stadt Köln 1966, r. I. Kertesz
Opernhaus der Stadt Kőln, Köln 1967, r. I. Kertesz